+420 222 539 539
Po - Pá: 8 – 22 hod., So - Ne: 9 – 22 hod

Památky v okolí - Ubytování - Na samotě v lese

  • Památník Romským obětem války

    Památník Romským obětem války

    Lety, 82779

    (ve vzdálenosti 7,0 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Památník byl vystavěn v místě bývalého vězeňského hřbitova u cikánského tábora, do kterého byly za fašistické okupace násilně umístěny rodiny většiny českých Romů. Autorem památníku založeného v roce 1995 je akademický malíř Zdeněk Hůlka. Zpočátku tu byl pracovní a později sběrný tábor, který byl v srpnu 1942 změněn na tábor pro Romy. Táborem prošlo za dobu jeho existence od srpna 1942 do května 1943 více než 1300 Romů, z nichž více než čtvrtina nepřežila a je pochována v místech současného památníku a na hřbitově v Mirovicích. Vězni, kteří přežili, byli deportováni do vyhlazovacího tábora v Osvětimi.

  • Zámek Orlík

    Zámek Orlík

    Orlík nad Vltavou, 39807

    (ve vzdálenosti 7,8 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Zámek Orlík se tyčí na skále nad Orlickým jezerem. Zámek se nachází na Písecku v Jihočeském kraji. Na zámku je téměř 150 místností včetně chodeb a přilehlých prostorů. Desetina z nich je upravena k prohlídkové trase. Interiér zámku je vybaven cenným nábytkem, obrazy, porcelánem, lustry, sbírkou zbraní, množstvím loveckých trofejí; sběratelé jistě ocení soubor vyznamenání a řádů, které získali předchozí majitelé za různé zásluhy. Návštěvníci mohou také částečně nahlédnout do soukromého křídla zámku, ve kterém je vše ponecháno tak, jak ho rodina v minulosti musela opustit. U zámku byl vybudován anglický park, ve kterém se nachází mnoho vzácných dřevin a také pseudogotická Schwarzenberská hrobka. Prohlídku zámku Orlík si lze zpříjemnit výletem lodí po hladině Orlické nádrže. Počátky původně gotického hradu sahají do 13. století, v té době byl významným opěrným bodem královské moci v jižních Čechách. Ve 14. století byl hrad rozšířen. V roce 1407 se majitelem hradu stal rod Zmrzlíků ze Svojšína. Na počátku 16. století postihl Orlík velký požár a po té ho koupil Kryštof ze Švamberka, který ho rozšířil a upravil na renesanční zámek. V roce 1623 se Orlík stal majetkem Eggenberků a od roku 1717 byli vlastníky Schwarzenberkové. Zámek byl reprezentačně upraven pro orlickou větev Schwarzenberků. V roce 1802 zámek vyhořel, brzy byl však opraven a ještě rozšířen. V letech 1849 – 1860 byl zámek ještě částečně regotizován. Roku 1948 byl zámek znárodněn, v roce 1992 byl pak Orlík v restituci vrácen dnešnímu majiteli Karlu VII. Schwarzenberku, který v té době působil jako kancléř u tehdejšího prezidenta Václava Havla.

  • Tvrz Hrochův Hrádek

    Tvrz Hrochův Hrádek

    Nestrašovice, 80485

    (ve vzdálenosti 8,2 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Zřícenina gotické tvrze Hrochův Hrádek leží v těšné blízkosti železniční trati ze Zdic do Písku východně od Březnice. Hrochův Hrádek se nachází na Příbramsku ve Středočeském kraji. Do dnešních dnů se dochovala severní polovina třípatrové obytné věže. Po případných dalších objektech či hospodářském zázemí nezůstaly žádné stopy. Zříceniny tvrze jsou volně přístupné.

    Kdy přesně tvrz vznikla, není známo, zřejmě to bylo koncem 14. století. První dochovaná zmínka pochází až z roku 1475, tehdy byl však Hrochův Hrádek připomínán již jako pustý.

  • Žďákovský most

    Žďákovský most

    Orlík nad Vltavou, 39807

    (ve vzdálenosti 9,0 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Žďákovský most byl po dostavění nazýván technickým divem světa. Ve své době největší jednoobloukový ocelový most překlenul hladinu Orlické přehradní nádrže nedaleko Orlíka nad Vltavou a stal jednou ze stavebních dominant celého středního Povltaví.

    Žďákovský most, pojmenovaný podle nedaleké osady zatopené při napouštění Orlické přehradní nádrže, spojuje vltavské břehy u obce Orlíka nad Vltavou asi 15 km západně od Milevska. Jeho stavba byla zahájena současně se stavbou hráze Orlické přehrady v roce 1957 a trvala do roku 1965, kdy byl slavnostně předán do užívání. Na svou dobu má výjimečné parametry. Jeho délka je 540 m, hlavní oblouk o rozpětí 330 m podpírá konstrukci, po níž vede ve výšce 50 m nad hladinou jezera a 100 m nad bývalým dnem řeky silnice z Tábora (Brna) do Plzně. Celá mostní konstrukce působí dojmem mimořádně lehké stavby.

  • Hrad Vrškamýk

    Hrad Vrškamýk

    Kamýk nad Vltavou, 26263

    (ve vzdálenosti 11,4 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Rozsáhlé zříceniny kdysi významného královského hradu Kamýk, nazývaného také Vrškamýk nebo Hunec, stojí na nízkém návrší nad městečkem Kamýk nad Vltavou na Příbramsku ve Středočeském kraji. Kamýk byl typem hradu s plášťovou zdí a měl neobvykle pravidelný půdorys. Dochovaly se dosud vysoké nádvorní zdi hradního paláce se zbytky kaple a vstupní věže. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad založil král Václav I. v 1. polovině 13. století v místech staršího knížecího dvorce, který se připomíná již v roce 1186. Hrad býval správním centrem staré kamýcké žuly a mocenskou oporou posledních Přemyslovců. Ve 14. století vybírala hradní posádka clo z plavby po řece Vltavě. Po vybudování Karlštejna však ztratil význam a byl opuštěn. Zpustlý hradní objekt pak využívali loupeživí rytíři, kteří přepadali vltavské lodě.

  • Kamýcké prášení...

    Kamýcké prášení...

    Kamýk nad Vltavou, 26263

    (ve vzdálenosti 11,7 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Kamýcké prášení aneb oprašování starých tradic se v roce 2008 bude konat opět na hradě, a to poslední víkend v srpnu. Podrobnosti v sezóně v Infocentru Kamýk.
  • Zámek Březnice

    Zámek Březnice

    Březnice, 26272

    (ve vzdálenosti 11,9 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Renesanční zámek Březnice leží ve stejnojmenné obci, západně od vodní nádrže Orlík. Vznikl z původního hradu ze 13. století. Ten v 15. století rozšířili potomci Petra Zmrzlíka ze Svojšína a v polovině 16. století byl přestavěn na renesanční zámek. Naleznete zde expozice zahrnující nábytek z 18. 19. století, historické zbraně, brnění, hodiny, porcelán a mnoho dalších.
  • Kamenný most v Březnici

    Kamenný most v Březnici

    Březnice, 26272

    (ve vzdálenosti 12,0 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Kamenný silniční most přes říčku Vlčavu (Skalici) se nachází mezi historickým jádrem města Březnice a zámeckým areálem. Celková délka mostu činí 34,4 metru a šířka 8,5 metru. Most je kamenný, tříobloukový, na východní straně s dlouhou nájezdní rampou. Tři segmentové oblouky mají rozpětí 10,1 až 10,2 metru. Oblouky, pilíře a parapety jsou vyzděné z opracovaných kvádrů a cvikly jsou z kyklopského zdiva. Na obou koncích mostu jsou na hranolových pilířích čtyři pískovcové sochy - Ukřižování, Panny Marie Bolestné, sv. Dismase a sv.Jana Nepomuckého. Most byl postaven roku 1899 na místě staršího objektu. Stavbu připomíná bronzová deska s datováním, která je osazená na jeho západním konci. Sochy jsou (mimo sochy sv.Jana Nepomuckého) barokní, z let 1748-1750. Starší březnický kamenný most sice mohl být barokní, ale stejně tak mohl vzniknout až roku 1812, jak nasvědčuje datování na jediné mladší plastice - soše sv. Jana Nepomuckého. Ostatní sochy totiž původně nemusely být umístěné na mostě (na své současné místo byly osazeny až roku 1901).

  • Kostel sv. Františka a Ignáce v Březnici

    Kostel sv. Františka a Ignáce v Březnici

    Březnice, 26272

    (ve vzdálenosti 12,1 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Kostel sv. Františka a Ignáce na náměstí v Březnici je raně barokní. Postavil jej v letech 1642-50 Carlo Lurago, a to včetně přilehlé jezuitské koleje. Jednolodní stavba má boční kaple s emporami v patře a odsazený, trojboce zakončený presbytář. Nad vchodem do kostela sv. Ignáce v Březnici byl vymalován obraz proti sobě stojícího šlechtického páru. Muž s knírkem v tmavém šatu drží v jedné ruce listinu a v druhé klíče a jeho ruce se opírají o stůl. Je to Přibík Jeníšek a naproti němu stojí jeho manželka Ludmila, taktéž oděna černě. Také její ruka spočívá na stole a svírá růži. K obrazu patří tato legenda: Když Lokšané prchali po bělohorské bitvě před pomstou Ferdinanda II. ze země, zakopali pod růžovým keřem v březnickém zámeckém parku poklad. Doufali, že se budou moci brzy na svůj zámek vrátit a s pokladem se opět shledají. Uložili jej pod růžový keř. Avšak Lokšanům již nikdy majetek navrácen nebyl, po konfiskaci připadl Přibíkovi Jeníškovi, který byl krutým a bezohledným pánem. Mezi lidem se začalo povídat, že Přibík našel ukrytý poklad, a proto si mohl dovolit nákladně přestavět zámek a založit klášter a kostel. Když se po čase nad kostelním vchodem objevil obraz Jeníška s klíčem a jeho choti s růží, nebylo v Březnici nikoho, kdo by byl pochyboval o pravdivosti této pověsti.

  • Zámek Čimelice

    Zámek Čimelice

    Čimelice, 39804

    (ve vzdálenosti 12,4 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Zámek stojí na severozápadním okraji obce Čimelice na Písecku v Jihočeském kraji. Zámek je trojkřídlá patrová budova s arkádovým vestibulem a mansardovou střechou. Zámecké fasády člení pilastry. Zámeckému interiéru dominuje hlavní sál, vyzdobený figurálními nástěnnými malbami z roku 1760, a 2 rokokové sály s tapetovanou chinoiserií. Na zámek navazuje park.

    Zámek nechali postavit v letech 1728 – 1730 majitelé čimelického panství Bissingenové. Barokní zámek s kaplí byl vybudován podle projektu architekta A. Canevalleho. Při úpravách po požáru v roce 1767 byl zámek rozšířen o věžičky postranních křídel. V roce 1778 zdědili zámek Vratislavové z Mitrovic, kteří nechali v roce 1819 nově upravit zámecké fasády. Od roku 1840 patřil zámek Schwarzenberkům. V letech 1951 – 1982 zde byla umístěna střední průmyslová škola filmová. V roce 1993 byl zámek v restituci vrácen Karlu Schwarzenberkovi. Do roku 2001 zde sídlila Nadace současného umění, nyní je však prázdný a nevyužitý.

  • Svatá Hora u Příbrami

    Svatá Hora u Příbrami

    Příbram, 26101

    (ve vzdálenosti 14,4 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Mariánská bazilika na Svaté hoře u Příbrami patří k hlavním poutním místům v České republice. První mariánská kaple v těchto místech stála již v roce 1260. V 15. století tu stával malý kostelíček s věží a zvonem, kde byla uctívána nynější socha Panny Marie s Ježíškem. Prvním jejím ctitelem byl první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic.

    Soška Panny Marie pochází z roku 1348, je tmavá, vyřezaná z hruškového dřeva. Od dob baroka je oblékána jako královna do různých šatů v liturgických barvách. V roce 1732 byla slavnostně korunována se souhlasem tehdejšího papeže krásnými korunkami.

    Hlavní pouť "Korunovace" se koná každý rok o třetí neděli po Seslání ducha svatého. Poutní slavnosti jsou zde však od jara do konce podzimu každou neděli i sobotu.

    Nynější chrám byl postaven v letech 1660 až 1673 podle jednotného plánu architekta Carla Luraga. Stavba je pojata jako mariánský hrad: náměstí, vstupní brána, ambity se čtyřmi hlavními kaplemi a dalšími devíti oltáři, malé nádvoří a uprostřed vyvýšena svatyně Panny Marie Nanebevzaté. V ní je stříbrný oltář, bohatě zdobený svatostánek a nad ním stánek pro milostnou sošku Panny Marie.

    Z Příbrami vedou na Svatou Horu kryté schody 460 m dlouhé, postavené v roce 1730. Od roku 1990 je duchovní správa Svaté Hory opět svěřena kněžím kongregace Nejsvětějšího Vykupitele - redemptoristům.

  • Zámeček Vysoká u Příbrami

    Zámeček Vysoká u Příbrami

    Vysoká u Příbramě, 80513

    (ve vzdálenosti 14,7 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Novorenesanční zámeček s rozsáhlým parkem a jezírky nechal postavit v roce 1878 JUDr Václav Kounic. Majitel zámku byl švagrem Antonína Dvořáka, proto není tedy divu, že zde hudební skladatel pobýval. V roce 1884 koupil od Kounice nedaleko stojící vilu Rusalka, přestavěnou z někdejšího ovčína. Tvořil zde až do své smrti. Nejnovější zámecká expozice z roku 1994 seznamuje návštěvníky s osobnostmi majitelů zámku, rozsáhlejší část informuje o životě a díle Antonína Dvořáka. Nechybí zde koncertní síň a knihovna, pro pořádání krátkodobých výstav byla otevřena ve sklepních prostorách Galerii Václava Kounice (květen 2001). V přilehlém parku si můžeme prohlédnout Dvořákův pomník, odhalený v roce 1962.

  • Kostel sv. Jakuba v Příbrami

    Kostel sv. Jakuba v Příbrami

    Příbram, 26101

    (ve vzdálenosti 15,0 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Původně gotický kostel svatého Jakuba představuje pravděpodobně nejstarší architektonickou památku v Příbrami. Zrod kostela ve 13. století nám přibližuje například zajímavá listina datovaná k 6. červnu 1298. V 18. století došlo k zásadním barokním úpravám. Hlavní oltář je z roku 1750 a byl zhotoven z mramoru. Je prací Josefa Lauermanna a pochází z kláštera v Mariánské Týnici, po jehož zrušení v roce 1785 byl oltář přenesen do Příbrami. S ohledem na svoji výšku byl zapuštěn základem asi 4 m níže do původní gotické krypty. Z Mariánské Týnice pocházejí rovněž torza tepaných mříží a balustry, dva další oltáře se sochami cisterských světců a také kazatelna. K nejcennějším památkám se řadí i původní příbramská cínová křtitelnice z roku 1511. Současná podoba stavby pochází z roku 1869. Kostel tvoří dominantu náměstí T. G. Masaryka.

  • Zámek Příbram

    Zámek Příbram

    Tyršova 106, Příbram, 26101

    (ve vzdálenosti 15,1 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Zámek je pozoruhodnou památkou města Příbrami ve Středočeském kraji. Zámek je rozsáhlá dvoupatrová čtyřkřídlá budova kolem obdélného nádvoří. Z původního hradu se zachoval arkýř na východní straně zámeckého objektu. Na zámku je Galerie Františka Drtikola se stálou expozicí věnovanou životu a dílu tohoto významného fotografa a příbramského rodáka.

    Kolem poloviny 14. století nechal arcibiskup Arnošt z Pardubic postavit k ochraně stříbrných dolů menší hrad či tvrz. Na počátku 15. století získal hrad Zbyněk Zajíc z Hazmburka, který jej nechal nově opevnit. Na počátku husitských válek se hrad dostal do rukou příbramských husitů, později jej několikrát vyplenilo vojsko katolické šlechty. V roce 1576 byl hrad znovu vypleněn. Po roce 1670 jej arcibiskup F. M. Sobek z Bilenberka nechal opravit a přestavět na barokní zámek. V polovině 19. století byla zámecká budova adaptována pro potřeby báňského učiliště. V 80. letech minulého století byl zámek nově rekonstruován. Nyní slouží zámek kulturním účelům a sídlí zde také infocentrum a Muzeum Třetího odboje.

  • Kostel sv. Vojtěcha v Příbrami

    Kostel sv. Vojtěcha v Příbrami

    Příbram, 26101

    (ve vzdálenosti 15,3 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Kostel svatého Vojtěcha je nejvýznamnější stavbou na náměstí J. A. Alise v Příbrami VI - Březových Horách. Byl vybudován v letech 1887 – 1889 v novorenesančním slohu podle plánů renomovaného architekta B. Münzbergera. Kostel Sv.Vojtěcha má pilířové stejnolodí, obdélníkový presbytář s apsidou a vysokou hranolovitou věž. Okna se pyšní pseudorenesanční malbou od J. Z. Quasta, která představuje P. Marii Bolestnou. V průčelí kostela se nachází polychromovaný reliéf, který znázorňuje Ježíška držícího v rukou březovou větvičku – jako symbol Březových Hor a zdejších dolů. Chrám byl zasvěcen patronu horníků sv. Vojtěchu, což je patrné i na hlavním oltářním obraze. V levé lodi se vyjímá oltář P. Marie, v pravé oltář sv.Václava.

    Kostel patří do Římskokatolické farnosti a bohoslužby se zde konají pravidelně, pětkrát v týdnu (Po,St,Čt,Pá v 18 hod a v neděli v 9 hod).

  • Sbor Mistra Jakoubka ze Stříbra v Příbrami

    Sbor Mistra Jakoubka ze Stříbra v Příbrami

    Příbram, 26101

    (ve vzdálenosti 15,3 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Nejnovější církevní stavbou na Březových Horách (příbramská čtvrť) je sbor Církve československé husitské na paměť Mistra Jakoubka ze Stříbra. Kostel byl postaven v Prokopské ulici v roce 1936 podle návrhu architekta S. Vachaty. Objektu vévodí 30 m vysoká věž, která je zakončena drouramenným křížem. Na vrcholu věže je ochoz sloužící jako rozhledna. Do sboru se vstupuje mramorovým kolumbáriem, které osvětlují barevná okna s nápisy "Pokoj vám" a "Pravda vítězí" - autorem tohoto výtvarného řešení byl ak. sochař Václav Šára. Jeho dílem jsou i reliéfy u oltáře a sousoší s názvem "Práce" a "Svoboda" v rozích sboru. V kněžišti za oltářem najdeme na kamenech z březohorského dolu Vojtěch a z města Stříbra svítící dvouramenný kříž. Na bohoslužebném stole je svícen, jenž má podobu sepjatých rukou nad horou Říp a nápis: "Modlitba za vlast". Pod kůrem je druhé kolumbárium, zasklené. Je zde rovněž celoročně vystavený hornický betlém od místního havíře a hudebníka Emanuela Trnky. Bohoslužby se zde konají pravidelně v neděli v 9 hod.

  • Kostel sv. Prokopa v Příbrami

    Kostel sv. Prokopa v Příbrami

    Příbram, 26101

    (ve vzdálenosti 15,4 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Nejstarším církevním objektem na Březových Horách byla dřevěná Prokopská zvonice situovaná na vrcholu Březové hory, která zde stála již v 16. století. Velmi cennou památkou na tuto dobu je původní zvon z r. 1580, jenž je nyní v expozici Hornického muzea. Podnět k přestavbě této dřevěné zvonice v kamennou kapli dal hormistr Jiří Tomáš Pusch. Roku 1732 byla kaple dostavěna a v den sv. Prokopa, patrona horníků, v roce 1733 vysvěcena. Postupem let se však kaple byla malá s ohledem na množství havířů, kteří se v okolí usazovali. Roku 1835 byl proto nejprve ke kapli přistavěn dřevěný přístavek a pak v roce 1879 byla větší část staré kaple zbourána a byla v pseudorománském slohu vybudována současná stavba kostela. Kostel je jednolodní, s hranolovitou věží v západní části. Má obdélníkový presbytář. Hlavní oltář je portálový, sloupový s obrazem sv. Prokopa a barokními sochami sv. Vojtěcha a sv. Prokopa. Boční oltář sv. Barbory je rokokový, se soškami sv. Vojtěcha a sv. Jana Nepomuckého.

  • Hrad Zvíkov

    Hrad Zvíkov

    Písek, 80145

    (ve vzdálenosti 15,8 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Nad soutokem Vltavy a Otavy, na místě, kde měli Keltové své sídliště, stojí dnes velkolepá stavba raně gotického hradu. Hrad byl postaven za vlády Přemysla Otakara II. Postupně se zde vystřídalo několik šlechtických rodů, mezi kterými byli Rožmberkové a Švamberkové. Později byl hrad částečně přestavěn v renesančním stylu. Prohlídková trasa v areálu královského paláce je volná, bez průvodce, zaměřená na mimořádně kvalitní architekturu s náznakově instalovanými prostorami Rytířského sálu, přípravny jídel, Svatební síně, atd. Volně je přístupná i kaple sv. Václava s nástěnnými malbami z 80. let 15. století a oltářem Mistra zvíkovského Oplakávání.
  • Hrad Křikava

    Hrad Křikava

    Uzenice, 83382

    (ve vzdálenosti 16,6 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Zřícenina hradu Křikava stojí na prudkém zalesněném ostrohu nad Černívským rybníkem naproti vsi Černívsko na Strakonicku v Jihočeském kraji. Hrad obdélného půdorysu uzavírala na všech stranách hradba, k jejíž vnější straně byl na jihu připojen obdélný palác. Hradním jádrem byla velká hranolová obytná věž (donjon). V severozápadním nároží stála další stavba se vstupní šíjí. Dochovaly se dosud asi 3 metry vysoké zříceniny věže, části zdiva hradby a dalších hradních objektů. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad se připomíná v letech 1345 a 1367, kdy byl majetkem pánů z Dornštejna. Pak hrad vlastnil Jindřich Kolman z Křikavy, který jej však v roce 1418 prodal, nedlouho poté byl hrad opuštěn. Koncem 15. století se hrad připomíná již jako pustý.

  • Zámek Rožmitál pod Třemšínem

    Zámek Rožmitál pod Třemšínem

    Rožmitál pod Třemšínem, 26242

    (ve vzdálenosti 18,7 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Rozsáhlý zámek se nachází ve městě Rožmitál pod Třemšínem na Příbramsku ve Středočeském kraji. Zámek je trojkřídlá budova. Z původního hradu se dochovala hranolová věž se vstupní bránou, která má na třech stranách arkýře na krakorcích a zbytek okna s pozdně gotickým ostěním. Z nádvoří vede zadní brána na most k rybníku. Zámek není veřejnosti přístupný.

    Po roce 1250 nechal Oldřich z rodu Buziců postavit gotický hrad. Oldřich byl zakladatelem slavného rodu pánů Lvů z Rožmitálu, kteří pak hrad vlastnili až do poloviny 16. století. Rožmitálské panství poté koupil Florián Gryspek z Gryspachu. Jeho rod však pro účast na stavovském povstání o celý svůj majetek přišel, panství pak až do poloviny minulého století drželo pražské arcibiskupství. Za Zdeňka Lva z Rožmitálu a především za Gryspeků byl gotický hrad postupně přestavěn na renesanční zámek, který byl později po několika požárech dále upravován. V poslední době prochází zámek postupnou rekonstrukcí.

  • Hrad Vysoký Chlumec

    Hrad Vysoký Chlumec

    Vysoký Chlumec, 26252

    (ve vzdálenosti 20,1 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Hrad Vysoký Chlumec stojí na vrcholu výrazného částečně zalesněného kopce nad stejnojmennou obcí. Hrad si dodnes udržel charakter středověkého sídla a představuje nepravidelnou dvoupalácovou dispozici, obklopenou parkánem a hradbou. Ve zdech hlavního paláce jsou drobná gotická okénka a rekonstruovaná velká okna s kamennými kříži, krátká křídla zdobí psaníčková sgrafita. V zachované části východního křídla je kromě kaple i renesanční schodišťová věž s cibulovou bání. Dolní hrad spojuje s hradním jádrem hradba s gotickou bránou, v jihozápadním nároží je hranolová věž a obdélná budova z 15. století.

    Hrad založil v poslední čtvrtině 14. století oblíbenec krále Václava IV. Purkart z Janovic, jeho rodu pak hrad patřil asi do roku 1470. Od roku 1474 vlastnili hrad Lobkovicové, kteří ho postupně pozdně goticky a renesančně přestavěli, rozšířili a zdokonalili hradní opevnění. V 17. století přibyla arkáda s vestavěným schodištěm, spojující dvě krátká palácová křídla, a především vzniklo západní předhradí s mostem a barokní bránou. Po roce 1623 se za Polyxeny z Lobkovic stal Vysoký Chlumec střediskem celého kraje a také centrem tuhé rekatolizace. Hradní vězení tehdy naplnili četní evangelíci, kteří se odmítli vzdát své víry a nechtěli přestoupit na katolickou víru. V roce 1652 se zřítila část východního hradního křídla a do zbytků byla vestavěna kaple. Po 2. světové válce byl hrad zestátněn. V 70. a 80. letech minulého století probíhala nákladná rekonstrukce a poté byl hrad zpřístupněn veřejnosti. Po roce 1990 byl hrad v restituci vrácen dědicům původních majitelů.

    Dnes je hrad pro veřejnost uzavřen, protože současný majitel Martin Lobkowicz prohlídku hradu neumožňuje.

  • Zámek Hluboš

    Zámek Hluboš

    Hluboš 1, Hluboš, 26222

    (ve vzdálenosti 20,6 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Zámek najdete na jižním úpatí Brd cca 10 km od Příbrami. Po roce 1990 vrátil stát zanedbaný zámek jeho původním majitelům, potomkům příbramského továrníka Josefa Kolaříka. V roce 1920 využíval zámek co by letní sídlo T.G. Masaryk. Jedna z expozic proto přibližuje život a dílo tohoto prvního československého prezidenta a jeho rodiny. Můžeme si zde prohlédnout bývalou Masarykovu pracovnu a salonek jeho manželky. Za prohlídku stojí velký koncertní sál doplněný dvěma zachovalými krby a lovecký salonek s expozicí o historii myslivosti. V horním křídle zámku je přístupný apartmán s malou jídelnou, společenským salonem a ložnicí. Patřil poslednímu majiteli zámku Josefu Kolaříkovi. Na jedné z chodeb je instalována Heraldická expozice “Úvod do světa erbů“, další expozice je o historii hlubošského parku, který byl okolo roku 1800 jednou z nejstarších botanických zahrad v Čechách. V areálu zámku probíhá po celý rok bohatý kulturní program. Je využíván i filmaři (seriál Pojišťovna štěstí).
  • Tyrolský dům

    Tyrolský dům

    Květov, 82778

    (ve vzdálenosti 21,8 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Lovecký zámeček, původně založený pro chov černé zvěře, nechal postavit v letech 1810 – 1814 Karel Schwarzenberk. V roce 1880 byl zámek rozšířen o užitkové přístavby, jako kuchyni, konírny aj. Půvabný lovecký zámeček Tyrolský dům stojí uprostřed nádherné Rukávečské obory poblíž Milevska. Zámeček Tyrolský dům se nachází na Písecku v Jihočeském kraji. Zámeček je stylové dřevěné alpské stavení v tyrolském slohu s vyřezávanými štíty, arkýři a pavlačí. U zámečku stojí dřevěná lesní kaple sv. Huberta, která byla vybudována v roce 1903. Poblíž je i secesní pohřebiště loveckých psů. Zámeček není veřejnosti přístupný.

  • Kostel sv. Voršily v Újezdci

    Kostel sv. Voršily v Újezdci

    Bělčice, 38743

    (ve vzdálenosti 22,0 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Kostel sv. Voršily v Újezdci u Blatné byl postaven v letech 1240 až 1250. Kostel je v přechodném románsko-gotickém slohu. Jde o jednoduchý jenolodní venkovský kostelík s téměř čtvercovým presbytářem a hranolovou věží na severozápadě. Interiér kostela je převážně barokní.

  • Tvrz Buzice

    Tvrz Buzice

    Buzice, 83308

    (ve vzdálenosti 22,1 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Tvrz byla založena ve druhé polovině 14 století. Vzhledem ke své velikosti byla často nazývána hradem. V 16. století byla přestavěna obytná křídla na východě a jihu. Již koncem první poloviny 16. století byla opuštěna a je uváděna jako pustá. V jihovýchodní části jsou dodnes dobře dochovány zbytky hradního příkopu a valů.

  • Klášter Milevsko

    Klášter Milevsko

    Milevsko, 39901

    (ve vzdálenosti 22,6 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    První zmínka o klášteru Milevsko se datuje do roku 1184. V této době se zde začala budovat největší jihočeská románská stavba - premonstrátský klášter. Poslední stavební úpravy kláštera byly dokončeny ve 14. století. Klášter je unikátní a velmi stará a vzácnou budova. Areál kláštera je jednou z našich nejznámějších kulturních památek. Dnes je v areálu kláštera umístěno muzeum Milevska se stálou expozicí.

  • Zámek Dobříš

    Zámek Dobříš

    Zámek č.p. 1, Dobříš, 26301

    (ve vzdálenosti 23,6 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Původní královský statek byl poprvé zmíněn 1252. Současná podoba rokokového zámku pochází z let 1745 – 1765. Na rozlehlou trojkřídlou patrovou budovu s mansardovými střechami navazuje udržovaný francouzský park. Nalezente zde ukázku rokokové zahradní architektury s řadou soch od Ignáce Františka Platzera. V zámku si můžete prohlédnout pokoje s výzdobou ve stylu pozdního baroka, rokoka a klasicismu. Výrazný je Zrcadlový sál s bohatou štukovou výzdobou a freskami od Jana P. Molitora. V areálu zámku se nachází městské muzeum s výstavou historických motocyklů, galerie JCM a zámecká restaurace. Zámek Dobříš nabízí celoroční prohlídky expozice a francouzské zahrady. Pořádají se tu i svatební obřady, slavnostní večery, koncerty.
  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Blatné

    Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Blatné

    Blatná, 38801

    (ve vzdálenosti 23,8 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Nejznámější dominantou jihočeské Blatné je bezesporu hrad a zámek, ale za návštěvu stojí také kostel zasvěcený Panně Marii, který zde nechal mezi lety 1290-1300 vybudovat Bavor ze Strakonic. Gotický chrám volně navázal na starší románskou svatyni, která dnes tvoří jeho sakristii. Pozdně gotický presbytář byl přistavěn v 15. století a kolem roku 1515 byla hlavní loď sklenuta čtyřmi páry polí unikátní sklípkové klenby.

    Zařízení kostela je téměř výhradně rokokové, z druhé poloviny 18. století, ale největšími klenoty mobiliáře jsou pozdně gotická socha Madony a krucifix pod vítězným obloukem z doby kolem roku 1520.

  • Zámek Blatná

    Zámek Blatná

    Blatná, 38801

    (ve vzdálenosti 24,0 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Zámek se nachází 95 km jižně od Prahy a je umístěn uprostřed tamních bažin. První zmínka o zámku je z roku 1235. Nejvýznamnější dobou pro hrad je 15. století kdy zde sídlil rod Lvů z Rožmitálu. Z přilehlé obory byl ve 20. století udělán anglický park, který je celoročně přístupný návštěvníkům.

  • Zámek Čížová

    Zámek Čížová

    Čížová, 39831

    (ve vzdálenosti 24,1 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Renesanční zámek se nachází ve vsi Čížová na Písecku v Jihočeském kraji. Zámek je patrový dvoukřídlý objekt s pozdně renesančním portálem, nad kterým jsou znaky Dejmů a Kateřiny ze Sudic. Zámek není veřejnosti přístupný.

    V roce 1560 vybudovali Dejmové ze Stříteže tvrz, kterou později vlastnili Lorečtí ze Lkouše. V roce 1629 byla tvrz upravena na pozdně renesanční zámek. V 18. století byl zámecký areál doplněn o barokní kapli.

  • Podolský most

    Podolský most

    Temešvár, 82798

    (ve vzdálenosti 26,5 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Součástí silničního spojení mezi Táborem a Pískem je obloukový most, který překlenul Vltavu nedaleko obce Podolí asi 10 km východně od Písku. Do doby jeho postavení zabezpečoval spojení obou břehů Vltavy řetězový most z první poloviny 19. století, který byl po dokončení nového rozebrán a znovu postaven přes řeku Lužnici u Stádlce. Stavba nového mostu, jehož projekt získal na výstavě v Lutychu v roce 1939 Velkou cenu, byla zahájena v témže roce a trvala až do roku 1942. Železobetonový most, dlouhý 510 m, překlenul celé údolí Vltavy mezi obcemi Temešvár a Podolí. Hlavní mostní pole je podepřeno obloukem o rozporu 150 m. Vozovka vede po mostní konstrukci ve výšce 65 m nad údolím.

  • Zámek Nadějkov

    Zámek Nadějkov

    Nadějkov, 39852

    (ve vzdálenosti 27,0 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Zámek se nachází v obci Nadějkov na Písecku v Jihočeském kraji. Zámek je protáhlá patrová budova s krátkými bočními křídly, které vybíhají do dvora, a mansardovou střechou. Zahradní průčelí se dvěma vjezdy má bohatě zdobenou fasádu, v jeho ose vyrůstá z hřebene střechy hranolová věž s cibulovitou bání a lucernou. Zámek není veřejnosti přístupný.

    Již ve 14. století zde stála tvrz, jejíž majitelé se často střídali. Koncem 16. století byla tvrz renesančně upravena a ve 2. polovině 18. století za Antonína Ferdinanda Feuersteina byla přestavěna na klasicistní zámek. Ve 2. polovině minulého století byl zámecký objekt upraven pro školské účely. V současné době je zámek soukromým majetkem a probíhá jeho rekonstrukce.

  • Zámek Lnáře

    Zámek Lnáře

    Lnáře, 38742

    (ve vzdálenosti 27,1 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Barokní zámek se nachází asi 100 km jihozápadně od Prahy uprostřed malebné krajiny plné rybníků. Nejstarší rybníky jsou zde již od dob významného českého panovníka Karla IV.. Zámek má jedinečnou freskovou a štukovou výzdobou. Byl založen 1666 Alešem Vratislavem z Mitrovic vedle renesanční tvrze. Prohlídka: freskové sály, kaple Sv. Josefa, věžní místnost s historickými hodinami, část barokní zahrady se sochami antických Bohů z Platzerovy dílny. Možnost konání svateb a společenských akcí. Stálé exposice: Zámek - rybářství, muzeum kočky. Tvrz - umělecké sklo.
  • Tvrz Lnáře

    Tvrz Lnáře

    Lnáře, 38742

    (ve vzdálenosti 27,2 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    První zmínky o tvrzi pochází z r. 1318, kdy za prvních vladyků, „rytířů ze Lnář“, byla tato stavba dřevěná a stála v močálovité nížině. Později byla přestavěna v gotickém a renesančním slohu. Do vybudování nového zámku v 17. stol. sloužila tvrz jako sídlo majitelů Lnář. V srpnu 2002 odolala velké povodni a jejím novým majitelem se stala obec Lnáře, která zatopené prostory opravila do současné podoby. Tyto byly veřejnosti zpřístupněny v celém rozsahu v květnu 2006, kdy obec zrealizovala projekt s názvem „Lnáře - vstupní brána regionu Blatensko“. Tím došlo k lokalizaci činností podporujících turistiku a cestovní ruch. V současné době je Tvrz kulturním a vzdělávacím centrem. Cílem projektu je poskytovat návštěvníkům Lnář a turistům při vstupu do regionu základní služby v rozsahu : - Informace o regionu, možnostech ubytování a pobytové náplně, Internet (místní Infocentrum) - Propagace regionu a produktů lidové tvořivosti - Prodejní výstavy regionálních produktů (expozice Lidových řemesel) - Proměnné výstavy (obrazy, fotografie, koláže, grafiky….) autorů z regionu i mimo něj, trvající zpravidla 3 měsíce - Součástí je také ojedinělá a nezapomenutelná stálá expozice skla a plastik světoznámého skláře a malíře pana Bohumila Eliáše Venkovní ozvučený orientační panel v pěti jazykových mutacích pozve návštěvníky na atraktivní místa v regionu. Věříme, že zde každý návštěvník najde pro sebe něco, co ho osloví a zaujme. Otevírací doba: červen - září 9,30 - 17,30 h úterý - neděle říjen - květen 9,30 - 15,30 h pondělí – pátek
  • Zřícenina Valdek

    Zřícenina Valdek

    Jince, 26223

    (ve vzdálenosti 27,7 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Zřícenina gotického hradu se nachází na významném ostrohu v okrese Příbram. Hrad byl založen v druhé polovině 13. století rodem Buziců. Střídali se zde často méně majetní majitelé. Od roku 1623 se uvádí jako pustý.

  • Kozí Hřbet

    Kozí Hřbet

    Praha, 25601

    (ve vzdálenosti 27,9 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Kozí Hřeb, nebo také jen Hrádek, býval šlechtickým hradem. V současné době z něj zbývají pouhé zbytky hradeb, věže, brány a budovy. Pravděpodobným zakladatelem hradu byl Volkéř z Hrádku. První zmínka je z roku 1369, avšak archeologické nálezy zjistily, že hrad stál již ve 13. století. Hrad neuspěšně dobývali husité. Na přelomu 15. a 16. století hrad přestal být osídlen a zpustnul. Z hradu opravdu moc nezbylo, ale to málo co zbylo, stojí určitě za shlédnutí. První zmínka o hradu pochází až z roku 1369, archeologické nálezy však datují jeho vznik už do 13. století. Až do roku 1475 byl jeho majitelem rod rytířů Břekovců. V roce 1441 se hrad neúspěšně pokusila dobýt táborská vojska. Zřejmě za bojů Jiřího z Poděbrad se Zelenohorskou jednotou byl hrad v roce 1468 pobořen a poté opuštěn. V roce 1530 se hrad uvádí jako pustý. Malebná zřícenina hradu Kozí hřbet, nazývaného také Hrádek, stojí na úzké skalnaté šíji ostrohu obtékaného potokem Mastníkem u Slapské přehrady na Příbramsku ve Středočeském kraji. Na předhradí se nedochovaly žádné stopy zdiva, zřejmě zde stávala pouze dřevěná stavení. V hradním jádru se dochovaly zříceniny dvou brán, obytné věže a obdélné obytné budovy. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Dostupné pěšky, horské kolo Dostupné pěšky, horské kolo
  • Gotický most v Písku

    Gotický most v Písku

    Písek, 39701

    (ve vzdálenosti 29,3 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Nejstarší most v České republice sloužil především jako obchodní stezka spojující Rakousko, Německo a Česko. Byl postaven na sklonku 13. století a je bohatě vyzdoben pískovcovými sochami z 18. století. Most je dlouhý téměř 110 metrů, široký 6,25 a je vystavěn na 6 mohutných pilířích.
  • Písecký hrad

    Písecký hrad

    Písek, 39701

    (ve vzdálenosti 29,4 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Písecký hrad stojící u břehu řeky Otavy, je významnou památkou českého raně gotického stavitelství. Hrad byl vystavěn v 1. polovině 13. století a společně s dalšími stavbami byl zapojen do západní části městského opevnění. Nebyl tradičním výšinným hradem, ale sloužil jako rezidence při návštěvách panovníků. Do dnešní doby zůstalo zachováno jen západní křídlo s původním královským palácem. Ostatní objekty byly zbourány a nahrazeny stavbami novými. V interiéru hradu se v Rytířském sále dochovaly cenné pozdně gotické malby. Dnes v objektu sídlí Prácheňské muzeum.
  • Písecká radnice

    Písecká radnice

    Písek, 39701

    (ve vzdálenosti 29,5 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Na západní straně Velkého náměstí v Písku stojí barokní budova radnice z let 1737-64. Jejími autory byli V. Jermář, A. Müller a F. Fanner. Bohatě zdobenému průčelí vévodí dvě vysoké hranolové věže s ciferníky na všech stěnách a středový tympanon s plastikou městského znaku. Na atice jsou posazeny původní alegorické sochy spravedlnosti, trpělivosti a síly od L. Hubera. Původní podloubí bylo zrušeno v polovině 19. století. Budova je dnes sídlem městského úřadu.

  • Kostel Povýšení sv. Kříže v Písku

    Kostel Povýšení sv. Kříže v Písku

    Písek, 39701

    (ve vzdálenosti 29,6 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Kostel Povýšení sv. Kříže na jižním okraji Velkého náměstí připomíná bývalý dominikánský klášter, založený v Písku již ve 13. století. Mniši však byli v roce 1419 shozeni Husity ze skály a klášter byl srovnán se zemí.  Klášter i kostel byly obnoveny v roce 1636 a o pět let později přibyla i věž. Po opětovném zrušení kláštera Josefem II. byl konvent přestavěn a využíván jako věznice a soud. Kostel, ale zůstal zachován a v 19. století byla jeho věž dovýšena do současné podoby.

    Obvodové zdivo presbytáře je snad původní gotické, ale návštěvníky zaujme určitě především východní průčelí se sgrafity a nádherným renesančním štítem. Vybavení kostela je převážně barokní, z 1. poloviny 18. století. Pod dlažbou se nacházejí dvě krypty.

  • Kostel Narození Panny Marie v Písku

    Kostel Narození Panny Marie v Písku

    Písek, 39701

    (ve vzdálenosti 29,8 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Současně s městem a hradem byl před rokem 1254 v Písku založen děkanský kostel Narození Panny Marie. Původní raně gotické svatyni vévodily v západním průčelí dvě stejné věže, ale jižní byla koncem 15. století navýšena do dnešní sedmdesátimetrové podoby. Po požáru roku 1555 vznikly při obnově kostela renesanční obloučkové štíty na severní lodi a mezi lety 1741-1743 byla z jihu připojena barokní kaple sv. Jana Nepomuckého. Koncem století 19. pak proběhla celková rekonstrukce kostela v pseudogotickém stylu. Z toho období pochází také převážná část mobiliáře. Interiér je sklenut původní křížovou klenbou, vnitřní stěny jsou zdobeny gotickými malbami "Snímání z kříže", "Kristus Trpitel", "Ukřižování" a "Madona s Kristem".

  • Písecké městské opevnění

    Písecké městské opevnění

    Písek, 39701

    (ve vzdálenosti 29,8 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Ačkoliv se do dnešní doby dochovaly jen fragmenty (především v ulici Hradební a Podskalí) z původního komplexu, stojí určitě písecké městské hradby za pozornost. Byly vybudovány již na přelomu 13. a 14. století, navýšeny ve století 15. při nájezdech Husitů a naposledy obnoveny v polovině století 17. Šlo o masivní kamenný prstenec obepínající celé město se třemi vstupními branami. Obzvláště monumentální byla Pražská brána u mostu přes Otavu, na východě stávala brána Českobudějovická a až do současnosti se zachovala část (předbraní a barbakán) nejznámější brány Putimské.

  • Zámek Vojkov

    Zámek Vojkov

    Vojkov, 25754

    (ve vzdálenosti 29,9 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Pěkný zámek stojí na západním okraji obce Vojkov na Benešovsku ve Středočeském kraji. Zámek je dvoupatrová dvoukřídlá stavba, z níž vystupuje rizalit se štíhlou polygonální věží zakončenou novogotickým cimbuřím. V zámeckém sklepení se dochovalo přízemí z původní tvrze včetně kleneb a portálku z let 1360 – 1380. Za zámkem je terasovitě řešený park.

    Na místě zámku stávala gotická tvrz z poloviny 14. století, která byla majetkem zemanského rodu Vlčků Vojkovských z Vojkova. V 16. století byla tvrz přestavěna na renesanční zámek. Od roku 1548 vlastnili zámek páni z Říčan, kteří o něj však přišli při pobělohorských konfiskacích. Poté se na krátký čas stal majitelem panství Albrecht z Valdštejna, později se majitelé často střídali. Ve 2. polovině 17. století zámek zpustl, byl však barokně obnoven. V 70. letech 19. století byl zámek zvýšen o jedno poschodí, rozšířen a zmodernizován v pozdně klasicistním stylu. Později byl zámek ještě upravován. V současné době slouží zámek jako domov důchodců.

  • Zámek Osov

    Zámek Osov

    Osov, 26725

    (ve vzdálenosti 30,5 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Barokní zámek stojí na severním okraji obce Osov na Berounsku ve Středočeském kraji. Zámek je poměrně rozsáhlá trojkřídlá budova s polopatrem, k hlavnímu průčelí je přistavěný novodobý balkón. Na zahradním průčelí je hezký vstupní portál. K zámku vedou staré malebné aleje. Zámek ani park nejsou veřejnosti přístupné.

    Původní vladycká tvrz se připomíná v roce 1504, její majitelé se často střídali. Jan Adolf Kounic nechal starou a již nevyhovující tvrz zbořit a na jejím místě v letech 1728 – 1735 postavit barokní zámek. Současně založil v sousedství zámku i poměrně rozsáhlý francouzský park. V roce 1840 zdědili panství Schwarzenberkové, kteří park změnili na anglický. V posledních desetiletích byl na zámku domov důchodců, nyní je soukromým majetkem, zatím je zámek prázdný a nevyužitý.

  • Kostel sv. Jana Křtitele v Osově

    Kostel sv. Jana Křtitele v Osově

    Osov, 26725

    (ve vzdálenosti 30,7 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Jednolodní barokní chrám sv. Jana Křtitele stojí naproti zámku, na okraji obce Osov u Hostomic. Byl postaven mezi lety 1734-1738 podle návrhů B. Scottiho a A. Luraga. Průčelí dominuje vstupní portál se štítem a sdruženými pilastry, na bocích lodě najdete niky se sochami od F. Weisse, velmi cenné jsou také fresky v interiéru od mistra de Risiho.

  • Mítov

    Mítov

    Nové Mitrovice, 33563

    (ve vzdálenosti 32,5 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    První písemná zmínka o obci Mítov pochází z roku 1349, jež popisuje Mítov jako kolonii, která byla založena lidmi ze sousedního Rožmitálska. Vlastní obec vznikla jako ves shlukového a částečně jednořadového typu. Na počátku svého vzniku byl Mítov zemědělskou obcí. V roce 1588 patřila obec k majetku rodu Gryspeků, kteří Mítov připojily k mirošovskému panství a roku 1616 za Vratislavů z Mitrovic byla obec připojena k panství poříčskému, k němuž patřila až do zrušení patrimoniálního zřízení. Další historický vývoj Mítova pak splývá s osudy obce Nové Mitrovice.

    Nedaleko obce stojí dvě hradiště, která zde vznikla zřejmě již v prehistorické době. Prvním z nich je hradiště Kokšín, jež se rozprostírá na stejnojmenném vrchu v nadmořské výšce 675 m. n. m. Od Mítova je kokšínský vrch vzdálen zhruba 1 km a jeho jméno pochází pravděpodobně od osobního jména jistého Kokeš, zdejšího hajného. Jsou zde zachovány zbytky ranně historického hradiště, jehož valy tvořící opevnění jsou vyhotoveny z křemene a táhnou se podél ve tvaru obdélníka o celkovém obvodu přes 400 metrů. Nejzachovalejší je jižní část valu, která má délku asi 80 metrů.

    V roce 1955 byla na Kokšíně vyhlášena Státní přírodní rezervace, jejímž účelem bylo ochránit letitý smíšený les s původní květenou o stáří porostu 220 let. Druhým hradištěm je mítovský hrad, jinak zvaný "Liškův", ležící nedaleko zdejšího kamenolomu. Hrad je nazvaný podle rodu Lišků, kteří zde vlastnily části pozemků.

    Na počátku třicetileté války stál v Mítově jeden selský statek, dvě chalupy a panský mlýn. Po válce zůstala velikost obce nezměněna. Čtyři nová stavení ve vsi přibyla v první polovině 18. století a další rozmach obce proběhl v první polovině 19. století, v roce 1843 zde bylo již 36 domů. Dobývání železné rudy začalo však záhy upadat a mítovská pec byla časem zrušena. V obci byl pod dolejším rybníkem, proti čp. 18, zřízen železný hamr na zbraně, v němž se později kovaly lopaty, sekery, motyky, pluhy a také pily, zanikl roku 1875. Po jeho zrušení byla u dolejšího rybníka zřízena vodní pila a vedle ní soustruh. Vodní pila v roce 1893 vyhořela. V první polovině 19. století žily v obci většinou hutníci, horníci a dělníci zaměstnaní v hamru na zbraně. Počet obyvatel byl nejvyšší roku 1880 a od této doby už jen stále klesal. V současné době vesnička spadá pod Nové Mitrovice a žije zde dohromady 337 obyvatel.  Od roku je 1995 je Mítov vesnickou památkovou rezervací.

  • Zámek Bezděkov

    Zámek Bezděkov

    Bezděkov, 34041

    (ve vzdálenosti 32,6 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Zámek se nachází ve vsi Bezděkov na Klatovsku v Plzeňském kraji. Zámek je patrová obdélná budova s hranolovou věží, která je zřejmě pozůstatkem původní tvrze. Další dvě věže jsou v nárožích. Součástí zámeckého areálu jsou i hospodářské budovy a park. Zámek není veřejnosti přístupný.

    Původní tvrz ze 14. století byla na počátku 18. století přestavěna na zámek. Poslední velké úpravy zámku proběhly po roce 1855 podle projektu architekta I. Ullmanna.

  • Zámek Hořovice

    Zámek Hořovice

    Vrbnovská 2/22, Hořovice, 26801

    (ve vzdálenosti 33,0 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Podle údajů v zemských deskách zámek vznikl někdy po smrti Bernarda Ignáce Martinice (1865), poté co v roce 1690 získal panství Jan František z Vrbna (nejvyšší kancléř království českého a rytíř řádu zlatého rouna). Původně barokní stavba z počátku 18. stol. Po roce 1737 rozšířen půdorys do tvaru písmene H.
  • Tvrz Kestřany

    Tvrz Kestřany

    Kestřany, 39821

    (ve vzdálenosti 33,7 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    V obci Ketřany se nacházejí 2 zachovalé středověké tvrze a barokní zámek. Horní tvrz byla postavena ve 13. století a v 16. přestavěna na goticko – renesanční zámek. Obec byla založena počátkem 14. století. Dolní tvrz byla postavena v 15. století a později se z ní stal pivovar. Do roku 1975 byly tvrze ještě obydleny, zatímco teď již pomalu chátrají.

  • Zámek Chanovice

    Zámek Chanovice

    Chanovice, 34152

    (ve vzdálenosti 34,5 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Barokní zámek se nachází v obci Chanovice na Klatovsku v Plzeňském kraji. Zámek tvoří komplex jedno a dvoupatrových budov nepravidelného půdorysu kolem ústředního čtvercového nádvoří, do kterého vede dlouhý průjezd. Zachovalo se původní gotické zdivo s renesančními a barokními přestavbami. V interiéru zámku se uskutečňují příležitostné výstavy, ve sklepních místnostech je expozice lidových řemesel a v bývalých klenutých stájích lidové hračkářství. Na zámek navazuje rozlehlý park s vodními nádržemi a glorietem z 19. století. Původní gotická tvrz vznikla ve 14. století. Od 15. století ji vlastnili Chanovští z Dlouhé Vsi, kteří tvrz několikrát upravovali a patřila jim až do roku 1717, kdy ji koupili Rumerskichové, kteří nechali tvrz přestavět na barokní zámek. Od roku 1811 patřily Chanovice rodině Becherů, za kterých byl celý zámecký areál upraven prakticky do dnešní podoby.

    Celý zámecký areál v Chanovicích dnes tvoří společenské, vzdělávací, kulturní, ubytovací, odpočinkové a sportovní centrum pro občany šesti vesnic obce a pro návštěvníky obce. V Zámecké budově sídlí Muzeum Lidových řemesel.

  • Zámek Vrchotovy Janovice

    Zámek Vrchotovy Janovice

    Vrchotovy Janovice, 25753

    (ve vzdálenosti 34,7 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Zámek se rozkládá v okrese Benešov ve Středočeském kraji a je již 40 let součástí Národního muzea. Dříve zde stávala kamenná gotická tvrz, která byla postupně přestavena na renesanční zámek. Dnešní podobu dostal zámek 19. století, kdy byl proměněn do dnešní novogotické podoby. Muzeum nabízí stálé expozice: Společnost v Čechách 19. století, expozici českého zvonařství a jiné.

  • Zámek Stádlec

    Zámek Stádlec

    Stádlec, 39162

    (ve vzdálenosti 34,9 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Renesanční zámek se nachází ve vsi Stádlec na Táborsku v Jihočeském kraji. Zámek je patrová čtyřkřídlá budova kolem čtvercového dvora, s vjezdem v ose pozdně barokního průčelí. Z jeho středu vyrůstá hranolová hodinová věž s bání, která je po stranách doplněna volutovými štíty. Zámecké stěny člení ornamenty, v nádvoří jsou na dvou krátkých protilehlých stranách přízemní arkády. Na zámku strávil poslední léta svého života a také zde v roce 1941 zemřel geniální vynálezce František Křižík.

    Na místě starší tvrze Vítů ze Rzavého byl kolem roku 1560 vybudován renesanční zámek. Začátkem 18. století přibyla zámecká kaple Bolestné P. Marie, později proměněná ve farní kostel. V letech 1830 – 1840 byl zámek pozdně barokně upraven. V roce 1953 bylo na zámku zřízeno odborné učiliště a domov mládeže.

  • Zámek Štěkeň

    Zámek Štěkeň

    Štěkeň, 38751

    (ve vzdálenosti 35,0 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Zajímavý barokní zámek stojí na západním okraji obce Štěkeň na Strakonicku v Jihočeském kraji. Zámek je pěkně udržovaný objekt, který tvoří čtyři křídla uzavírající čtvercové nádvoří, hlavní vchod je od jihu raně barokním kamenným portálem s tesaným znakem Losyů. Severní zámecké křídlo s bosovaným nárožím člení lizény. Do přízemí severního křídla byla zakomponována romantická grotta (umělá jeskyně) s mušlovitými nikami. V zahradním průčelí je trojúhelníkový tympanon. Při přístupové cestě stojí empírová brána z roku 1837. Zámek obklopuje velký přírodní park.

    V letech 1664 – 1665 nechal Jan Antonín Losy z Losintálu na místě původní tvrze postavit zámek. Jeho rod tady pak sídlil až do roku 1781, kdy hraběnka Losyová věnovala zámek svým příbuzným – knížatům Windischgrätzům, kteří zámek vlastnili až do první pozemkové reformy v roce 1920, poté zámek koupil řád anglických panen a zřídil zde soukromou internátní školu. Po roce 1950 začal zámek sloužit jako domov důchodců. V současné době je tady domov starých lidí, provozovaný nadací.

  • Skalka u Mníšku pod Brdy

    Skalka u Mníšku pod Brdy

    Mníšek pod Brdy, 25210

    (ve vzdálenosti 35,1 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Na návrší Skalka severně od Mníškem pod Brdy je poutní místo s kostelíkem sv. Maří Magdaleny od K. Dienzenhofera z let 1692-1693, nově dostavěným barokním klášteříkem františkánů se špitálem, objektem poustevny z 18. stol. a obnovenými kapličkami křížové cesty z r. 1672. Od kostelíka je krásný výhled na město Mníšek pod Brdy i daleko do kraje. Z Mníšku vede na Skalku stejnojmenná naučná stezka i zelená turistická značka.

  • Zámek Mirošov

    Zámek Mirošov

    Mirošov, 33843

    (ve vzdálenosti 35,4 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Barokní zámek je klenotem obce Mirošov na Rokycansku v Plzeňském kraji. Starý zámek je jednoduchá patrová budova. Nový zámek je obdélná patrová budova s rizalitem, mansardovou střechou, vížkou a balkónem. Zámecký areál obklopuje park.

    Po roce 1550 nechal Florián Gryspek z Gryspachu postavit nevelký renesanční zámek. Za Vratislavů z Mitrovic pak významný architekt J. Auguston vybudoval v 1. polovině 18. století nové barokní zámecké sídlo a barokně upravil i starší zámek. V letech 1726 – 1868 patřil zámek vídeňské dvorské komoře, poté jej vlastnil dr. Bethel Henry Strousberg. Později se zde vystřídalo několik majitelů, za 2. světové války sloužil zámek nacistům. V 70. letech minulého století byl zámecký objekt opraven.

    Otevírací doba Duben-Říjen každý první víkend v měsíci 10.00-16.00

  • Stádlecký most

    Stádlecký most

    Stádlec, 39162

    (ve vzdálenosti 36,6 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Jediný dochovaný empírový most v Čechách ční nad řekou Lužnicí mezi obcemi Stádlec a Dobřejice. Most postavil Vojtěch Lann podle návrhu B. Schnirchema a Ing. Gassnera v letech 1847-8. Na mostě je doprava omezena pro vozidla s maximální šířkou 2 metry.
  • Zámek Spálené Poříčí

    Zámek Spálené Poříčí

    Spálené Poříčí, 33561

    (ve vzdálenosti 37,2 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Zámek je perlou městečka Spálené Poříčí na Plzeňsku. Je to čtyřkřídlá stavba se vstupní pseudogotickou věží se znakem kapituly sv. Víta. V nádvoří zámku je arkádová chodba a kamenné portály. Dochovaly se zbytky renesančních psaníčkových sgrafit. Z původní tvrze se dosud zachovala kamenná deska s letopočtem 1617. Na zámku je k vidění stálá expozice „Život na vesnici na počátku minulého století“ s ukázkou dobového nábytku, je zde také zajímavý koncertní sál s kazetovým stropem ze 17. století. Na zámek navazuje nevelký park.

    Původní tvrz vznikla na počátku 15. století. Za Mitrovských byla tvrz v 1. polovině 17. století přestavěna na trojkřídlý renesanční zámek. V roce 1680 byl zámek rozšířen ještě o čtvrté křídlo. V letech 1749 – 1945 vlastnila zdejší panství pražská kapitula sv. Víta. V 1. polovině 19. století byly provedeny novogotické úpravy. Nyní na zámku sídlí církevní střední odborná škola.

  • Příběnice - zřícenina hradu

    Příběnice - zřícenina hradu

    Malšice, 39175

    (ve vzdálenosti 37,6 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Zřícenina je situována do záhybu řeky Lužnice. Leží asi 8 km jihozápadně od Tábora. Hrad byl postaven již v první polovině 13. století. Rozšířen byl pak ve století 14. Roku 1420 byl dobyt Husity. Po uzavření míru husitů se Zikmundem byl hrad po dohodě zbourán. Na protějším vrchu leží hrad Příběničky, se kterým společně tvořili jednu z největších pevností u nás.

  • Zřícenina hradu Borotín

    Zřícenina hradu Borotín

    Borotín, 39135

    (ve vzdálenosti 37,7 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Zřícenina hradu se nachází na skalnatém ostrohu nad rybníkem u obce Borotín, asi 11 km severozápadně od Tábora. Hrad nechal postavit Vítek z Landštejna na počátku 14. století. Obléhali jej i Husité, ale dobýt se jim ho nepodařilo. Na začátku 17. století byla majitelkou hradu Polyxena z Lobkovic. Po mnoha válkách poničený hrad zpustl a zachovalo se z něj několik mohutných zdí, díky, kterým má i dodnes monumentální podobu.

  • Kostel sv. Petra a Pavla v Albrechticích nad Vltavou

    Kostel sv. Petra a Pavla v Albrechticích nad Vltavou

    Albrechtice nad Vltavou, 39816

    (ve vzdálenosti 37,8 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Kostel sv. Petra a Pavla stojí na mírném návrší ve vsi Albrechtice nad Vltavou a je obklopen unikátním hřbitovem. Románská svatyně byla postavena již kolem roku 1250, má mohutný západní portál a na něj navazující podvěží, jednu loď s původní kruchtou a především půlkruhový dvojitě odstupněný presbytář (apsidu) s unikátními nástěnnými malbami z doby vzniku kostela. Na ní jsou z boků přilehlé sakristie a oratoř. V 18. století byla bohužel provedena rozsáhlá barokizace, strop lodi byl zklenut valenou klenbou, další úpravy pak proběhly ve století 19.

    Velmi zajímavou částí areálů je hřbitov a především hřbitovní zeď s mnoha jednotlivými arkádami s figurálními lidovými malbami od F. Mikuly. Kapličky byly budovány cca od roku 1840, později i na východní stěně kostela.

  • Dobronice

    Dobronice

    Bechyně, 39165

    (ve vzdálenosti 37,8 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Zřícenina se tyčí nad řekou Lužnicí u obce Dobronice u Bechyně 6 km od Bechyně. Hrad byl založen v první polovině 14. století, v polovině 15. století byl rozšířen a v 16. století k němu byly přistavěny obytné domy a kaple. Na konci 18. století se začalo s jeho bouráním a až na přelomu 19. a 20. století se hrad zajistil a opravil.

  • Lipnice

    Lipnice

    Spálené Poříčí, 33561

    (ve vzdálenosti 37,9 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Kdykoli zavítá pozorný cestovatel do Lipnice na Plzeňsku, je mile překvapen zvláštnostmi vesnice, jejím seskupením, výstavností a úhledností. Ves Lipnice je středověká okrouhlice na spálenopoříčském panství, která vznikla umělou kolonisací ve 14. stol.

    Pravděpodobně ji založili Švamberkové jako takzvanou Novou Ves nad Poříčím, která později dostala název Lipnice. Tento název pochází zřejmě od přírodního porostu trav, jimiž je naše ves obklopena, z nichž tráva lipnice patří mezi nejběžnější luční rostliny. Výklad o tom, že naše Lipnice vznikla podle stromu lípa, je méně pravděpodobný, i když je vesnice na lípy velmi bohatá. Na příhodně rovném hřbetu, táhnoucím se severně od Poříčí, vyměřili Švamberkové nejdříve řadu pěti usedlostí s půdou dělenou severojižně na pásy záhumenic. Potom na západní straně v pravém úhlu vystavěli šest dalších usedlostí a půdu za nimi rozdělili vějířovitě. Na zbývajících stranách jižní a východní rozměřili již jen po pěti usedlostech a půdu za nimi rozdělili paprsčitě jako na západní straně. Tak byla obestavěna rozlehlá náves s jednadvaceti láníky a dvaadvaceti lány. Vcházelo se do ní čtyřmi cestami. Z jihu od Poříčí - donedávna dolem, od vsi Ralova, k severovýchodu se táhl ouvoz k Hlubokému a vsi Zarubinům a jako čtvrtý ouvoz k Pranému. Uprostřed návsi vyhloubili rybník jako nádrž na vodu. V 16. stol. byla postavena nad rybníkem panská hospoda. Ve třicetileté válce byly zdejší vesnice zpustošeny. Po Bílé hoře bylo vypáleno Poříčí a Lhotka. Lipnice sice vypálena nebyla, ale nesmírně trpěla tím, že táhnoucí vojska nemohla do Poříčí, ale zůstala v Lipnici. R. 1645 vnikly pluky Nasavského do Lipnice. Byly zde asi týden, sekaly zelené obilí, které krmily koňmi. R. 1655 bylo ještě v Lipnici osm chalup prázdných. Teprve po r. 1700 se život lidí z Lipnice začíná konsolidovat. V r. 1772 postihla vesnici neúroda. Přišla zlá nemoc mor, která trvala dva roky. Velký stavební rozvoj obce nastal v 18. stol. Na návsi kolem rybníka byly postaveny obecní domky, kovárna, domky řemeslníků. Teprve po zastavění návsi vznikly „Kudličky“. V r. 1889 byla zřízena zastávka na železniční trati Rokycany - Nezvěstice, což přineslo další rozšíření obce. V krátkosti jsme se zmínili o historii obce Lipnice, která v r. 1991 oslavila 600 let svého trvání.

    Lipnice byla vyhlášena jako vesnická památková zóna. Hasičský sbor byl v Lipnici založen r. 1892 a v r. 1992 oslavil 100 let svého trvání. Pomník první světové války. Na něm nápis: Památce padlým vojínům ve světové válce ze zdejší obce věnují občané Lipničtí. Pod nápisem uvedeno 15 jmen.

  • Strakonický hrad

    Strakonický hrad

    Strakonice, 38601

    (ve vzdálenosti 38,4 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Hrad města Strakonice se nachází přímo v jeho středu na levém břehu Otavy. Mimo hradu jsou zachovány kostel, pivovar, nádvoří a věž zvaná Rumpál. Historie hradu je silně spjata s historii celého města. Hrad nechali vystavět na počátku 13. století Bavoři. V 16. století čekala hrad renesanční přestavba a na konci 17. století byl hrad již neobydlen a začal chátrat. Nacházejí se zde rozsáhlé národpisné expozice.
  • Tvrz Klokočín

    Tvrz Klokočín

    Protivín, 39811

    (ve vzdálenosti 38,4 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Tvrz Klokočín stojí v luční krajině na levém břehu řeky Blanice. Tvrz Klokočín se nachází na Písecku v Jihočeském kraji. V roce 1967 se zde natáčel film Markéta Lazarová. V mohutné patrové budově se sedlovou střechou se dochovaly gotické klenby z 15. století. Přilehlé hospodářské objekty pocházejí převážně z 19. století. Ve tvrzi je k vidění stálá výstava žáků a pedagogů ze škol Prácheňského regionu na téma „Radost“.

    Tvrz vznikla zřejmě ve 14. století. Od husitských válek ji vlastnili hlubočtí a zvíkovští manové. V 16. století byla tvrz renesančně upravena. V roce 1615 byla tvrz trvale připojena k Protivínu. Po určitou dobu zde byl domov důchodců, poté tvrz sloužila potřebám JZD. Koncem minulého století byl objekt vzorně rekonstruován. Nyní je tvrz soukromým majetkem.

  • Hrad Střela

    Hrad Střela

    Strakonice, 38601

    (ve vzdálenosti 38,6 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Zřícenina hradu Střela stojí na osamělém kopci v údolí řeky Otavy nedaleko Strakonic v Jihočeském kraji. Hrad Střela patřil k nejstarším hradům v jižních Čechách. Z hradu se zachovala dosud vysoká část zaoblené obvodové hradby, zvnějšku podepřené několika opěráky, z vnitřní zástavby se dochovaly pouze fragmenty zdiva dvou na hradbu napojených palácových křídel. Zříceniny obtáčí mohutný příkop a val. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. V těsné blízkosti hradních zřícenin stojí barokní, v jádru renesanční, zámek nepravidelného podkovovitého tvaru s nádvorními arkádami, který je účelově využíván.

    Hrad vznikl v 1. polovině 13. století a jeho zakladateli byli pravděpodobně Bavorové ze Strakonic. Prvním známým majitelem byl v roce 1242 Martin ze Střely. Páni ze Střely pak hrad vlastnili až do roku 1393. Poté byli jeho majiteli páni z Landštejna a Borotína, Lvové z Rožmitálu a Švihovští z Rýzmberku, od kterých hrad v roce 1504 koupil Václav Kraselovský, který jej nechal renesančně přestavět. Za Boubínských z Újezda hrad v roce 1619 dobylo a vyplenilo císařské vojsko, v roce 1645 jej vypálili Švédové. Jezuité, kteří rozbořený hrad zdědili, ponechali vlastní hradní jádro svému osudu a objekty na předhradí postupně do roku 1720 přestavěli na barokní zámek doplněný o kapli. Po zrušení řádu se majitelé často střídali, hrad však již nikdy nebyl obnoven.

  • Hrad Žebrák

    Hrad Žebrák

    Hrad Žebrák a Točník, Zdice, 26751

    (ve vzdálenosti 38,8 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Jedná se o starý šlechtický hradem se dvěma okrouhlými věžemi. Jeho poloha poblíž hlavní cesty, která spojovala Prahu, Zdice, Plzeň a Brod s Norimberkem a odtud přes Würzburg s Porýním předurčila jeho důležitost. Do této oblasti směřovali politické zájmy českých Lucemburků. To bylo také hlavním důvodem, proč už v roce 1366 hrad získal Jan Lucemburský záměnou za panství budyňské. Ještě významnějším se stal hrad za vlády Karla IV., zejména od roku 1346, kdy byl Karel IV. zvolen za krále římského. Majitelem hradu je Česká republika a je v užívání Národního památkového ústavu středních Čech v Praze. Prohlídka mimo návštěvní dobu je možná po rezervaci kdykoliv. Při nepříznivém počasí( déšť, sníh, přeháňky) je hrad z bezpečnostních důvodů uzavřen. Otevírací doba: 1.4. - 31.5. 10- 13, 14- 16 1.6. - 30.6. 10- 13, 14 - 17 1.7. - 31.8. 9 - 13, 14 - 18 1.9. - 30.9. 10 - 13, 14 - 17 Vstupné: základní 10Kč, zlevněné ( děti do 15 let, studenti, důchodci, invalidé) 5Kč symbolické vstupné( děti do 6 let) 1 Kč

  • Hrad Točník

    Hrad Točník

    Zdice, 26751

    (ve vzdálenosti 38,9 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Hrad Točník je příkladem práce dvorské stavební huti českého a římského krále Václava IV. a tvoří přechodový článek mezi českou hradní a zámeckou architekturou. Vystavěním hradu Točníka v těsné blízkosti dolního hradu Žebrák vzniklo v Čechách nejmajestátnější a dodnes nejzachovalejší souhradí.
  • Bechyňský most Duha

    Bechyňský most Duha

    Bechyně, 39165

    (ve vzdálenosti 39,7 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    V jižních Čechách zcela ojedinělý most se klene nad řekou Lužnicí těsně před jejím vstupem do Bechyně. Jeho výjimečnost spočívá v tom, že po něm vedou společně dva typy dopravního spojení - silnice a železniční trať Křižíkovy elektrické dráhy. Železobetonový most byl postaven v letech 1926 - 1928. Smělým parabolickým obloukem překlenul hluboko zaříznuté údolí Lužnice na východním okraji lázeňského městečka. Vozovka i železnice vedou ve stejné úrovni po mostovce, která je 50 m vysoko nad Lužnicí.

  • Kostel sv. Michaela v Bechyni

    Kostel sv. Michaela v Bechyni

    Bechyně, 39165

    (ve vzdálenosti 39,7 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Severně od historického jádra Bechyně se rozkládá prostor bývalého hřbitova (do r. 1966) a na jeho okraji stojí kostel sv. Michaela. Raně barokní stavba z let 1667-1670 je patrně dílem A. de Alfieriho. Jedná se o centrální svatyni s jednolodím kruhového půdorysu a na severu navazující půlktuhový presbytář. Na jižním průčelí je krásná štuková výzdoba, rustikované pilastry a vstupní portál s tympanonem. Celá čelní stěna pak vrcholí dvěma malými hranolovými věžemi, ve kterých se ukrývají zvony z roku 1925 (původní byly roztaveny za první světové války). Všechny tři původní oltáře byly koncem 19. století opatřeny novými obrazy.

  • Zámek Zelená Hora

    Zámek Zelená Hora

    Klášter, Nepomuk, 33501

    (ve vzdálenosti 39,7 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Zámek Zelená Hora s bohatou historií leží v malebné krajině Nepomucka. Mnohým se jistě vybaví jeho jméno v souvislosti s filmem Černí Baroni podle předlohy českého kreslíře Miroslava Švadrlíka. Nepříznivý osud zapříčinil skutečnost, že většina původního vybavení zámeckých interiérů byla rozvezena po blízkých zámcích nebo ztracena. Přesto je návštěva Zelené Hory, jejíž slavnou historii jí upřít nelze, nezapomenutelným zážitkem. Expozici tvoří výstava k historii zámku a kdysi slavného kláštera v bývalé konírně, dále pak výstava k Rukopisu zelenohorskému, fotografie zámku, např. letecké snímky či umělecké fotografie včetně kolorovaných starých fotografií a další zajímavosti.
  • Kostel sv. Matěje v Bechyni

    Kostel sv. Matěje v Bechyni

    Bechyně, 39165

    (ve vzdálenosti 39,9 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    V západní části dnešního náměstí T. G. Masaryka v Bechyni stojí děkanský kostel sv. Matěje. Hranolová kostelní věž s ochozem je známou dominantou města, ale její dnešní podoba je až dílem barokní přestavby z doby kolem roku 1740. Z toho období pochází i velká část mobiliáře. Původní svatyně, zníž se dochovalo síňové dvoulodí a pětiboce uzavřený presbytář, je pozdně gotická, z počátku 16. století. Následovaly ještě úpravy renesanční. V interiéru naleznete několik zajímavých soch od mistra Cornelise de Vose a v sakristii hliněný reliéf Panny Marie z konce 16. století.

  • Františkánský klášter v Bechyni

    Františkánský klášter v Bechyni

    Bechyně, 39165

    (ve vzdálenosti 40,0 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Bechyňský klášter byl založen řádem františkánů již koncem 13. století, ale po husitských válkách nezůstal z původního areálu kámen na kameni a tak se ve 2. polovině 15. století začalo stavět znovu. Vznikl malý pozdně gotický komplex klášterních budov s kostelem Nanebevzetí Panny Marie na jižním okraji. Hlavními staviteli byli pravděpodobně Zdeslav a Ladislav ze Šternberka. Čtvercový klášterní dvůr je obehnán ambitem, který je stejně jako sakristie, kostelní dvoulodí a západní předsíň sklenut sklípkovou klenbou. Jedná se tak o nejrozsáhlejší systém tohoto druhu klenby na území ČR. Ke kostelu byla v roce 1725 na základech staršího výklenku přistavěna barokní kaple Ukřižování Páně a Bolestné Panny Marie.

    Z vybavení je vhodné zmínit hlavní oltář kostela z roku 1780 (se sochami mistra F. Feita a V. Modlera) a také obrazy Františka z Assisi a sv. Antonína Paduánského, sand z dílny Karla Škréty. V trojboce uzavřeném presbytáři najdete čtyři renesanční náhrobníky.

  • Zámek Bechyně

    Zámek Bechyně

    Zámek 1, Bechyně, 39165

    (ve vzdálenosti 40,2 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Renesanční zámek je výraznou dominantou města Bechyně na Táborsku v Jihočeském kraji. Zámek stojí na skalnatém ostrohu nad ústím říčky Smutné do Lužnice. Zámek s hranolovou věží uzavírá obdélníkové nádvoří. Nádvorní fasády zdobí nástěnné malby z 80. let 16. století, které u nás nemají obdoby. Znázorňují figurální, bitevní a biblické výjevy, ale i dekorativní a iluzivní architektonické motivy. Na jižní příčný trakt navazují dvě křídla,která jsou pozůstatkem původního gotického hradu.

    Rozlehlému, nyní parkově upravenému předhradí se vstupní bránou dominuje objekt pozdně gotické sýpky ze začátku 16. století, bývalý pivovar ze 16. století, jízdárna a stáje. Mezi zámeckými interiéry vyniká velký rožmberský sál s malířskou výzdobou z konce 16. století, zbrojnice s dřevěným kazetovým stropem a malbami, soudní síň se štukovou výzdobou a reprezentační sál, zvaný také Svatební síň Petra Voka. V původních zámeckých interiérech je k vidění historická expozice, v pěti podlažích bývalé sýpky na předhradí je Muzeum sochaře V. Preclíka, v bývalém zámeckém pivovaru je expozice Alšovy jihočeské galerie – česká a světová umělecká keramika.

    Již v 10. století zde bylo přemyslovské hradiště, které se později dostalo do majetku pražských biskupů, od kterých hradiště v roce 1268 koupil král Přemysl Otakar II., který na jeho místě založil královský hrad. Za Jana Lucemburského přešel hrad do majetku šlechty. Od roku 1340 jej vlastnili Šternberkové, pak se majitelé často střídali. V letech 1477 – 1530 drželi Bechyni opět Šternberkové, kteří hrad výrazně přestavěli, především vybudovali rozsáhlé pozdně gotické opevnění s dělovými baštami. V roce 1569 koupil Bechyni Petr Vok z Rožmberka, který nechal v letech 1581 – 1584 původní hrad podle plánů B. Maggiho přestavět na renesanční zámek. Kvůli dluhům byl však Petr Vok nucen v roce 1596 Bechyni prodat a bechyňské panství tak již potřetí získali Šternberkové, kteří jej drželi až do roku 1761, kdy Bechyně sňatkem přešla do majetku Paarů, kteří ji vlastnili až do roku 1948. Paarové provedli barokní a klasicistní úpravy, které však vzhled zámku příliš nezměnily, protože se soustředily především na zámecké interiéry. Později sloužil zámek potřebám ČSAV.

  • Kostel sv. Jakuba v Nepomuku

    Kostel sv. Jakuba v Nepomuku

    Nepomuk, 33501

    (ve vzdálenosti 40,3 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Na Přesanickém náměstí v Nepomuku stojí vzácná sakrální památka, nejstarší kamenná stavba v kraji. Je jí kostel sv. Jakuba, založený v bývalé vsi Přesanice již v polovině 12. století. V tomto období sloužil nejen jako svatyně, ale zároveň jako malá pevnost. Koncem 13. století proběhla gotická přestavba kostela na trojlodní baziliku, která se v nepříliš změněné podobě dochovala dodnes. Na síňově trojlodí o rozměrech cca 16×18 metrů navazuje pětiboce uzavřený presbytář se sakristií na severní straně a vzácným románským portálem na straně jižní. Kolem roku 1788 byla ke kostelu přistavěna v ose hlavní lodě a kněžiště volně stojící hranolová věž z barokní cibulovou střechou, která nahradila původní zvonici nad sakristií. V letech 1859-60 proběhla regotizace kostela.

    Uvnitř můžete obdivovat nástropní malby z období renesance, jinak je vybavení převážně pseudogotické, z doby poslední přestavby.

  • Zámek Zbiroh

    Zámek Zbiroh

    Zbiroh č. p. 1, Zbiroh, 33808

    (ve vzdálenosti 40,8 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Původní hrad byl založen patrně na začátku 13. století.
  • Zámek Dobřichovice

    Zámek Dobřichovice

    Dobřichovice, 25229

    (ve vzdálenosti 40,8 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Zámek stojí na levém břehu řeky Berounky v obci Dobřichovice ve Středočeském kraji. Zámek je patrová trojkřídlá budova s hranolovou věží a kaplí v západním křídle. Zámecký areál je uzavřen ohradní zdí se dvěma bránami. V kapli se zachovalo původní barokní zařízení. Z původní tvrze se dochovalo opevnění na severní straně. Zámek není veřejnosti přístupný.

    Původní tvrz rozbořili Švédové za třicetileté války, křižovníci pak na jejím místě v roce 1676 vybudovali jednoduchý zámek s kaplí. V 1. polovině 18. století zámek vyhořel, následná oprava se pak protáhla až do roku 1779, kdy byla také postavena věž. V současnosti je zámek opět majetkem křižovníků, kteří jej postupně rekonstruují.

  • Hrad Karlštejn

    Hrad Karlštejn

    Státní Hrad Karlštejn, Karlštejn 172, Karlštejn, 26718

    (ve vzdálenosti 41,0 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Vrcholně gotický hrad založený v roce 1348 zaujímá mezi českými hrady zcela výjimečné postavení. Byl vybudován českým králem a římským císařem Karlem IV, jako místo pro uložení královských pokladů, především sbírek svatých relikvií a říšských korunovačních klenotů. Vlastníkem hradu je Česká republika, správcem Národní památkový ústav - územní odborné pracoviště Střední Čechy. 1. Prohlídková trasa zahrnuje historické interiéry Císařského paláce a spodních podlaží Mariánské věže s cenným vybavením ze 14. - 19. století. (Dvořenínská síň, Rytířský sál s kaplí sv. Mikuláše, Děkanství, Královská ložnice, Audienční a Hodovní síň, Sál předků, Pokladnice Klenotnice, bývalé hradní vězení. (Zde nutná rezervace pro skupiny nad 10 osob) 1. prohlídková trasa pouze s průvodcem, délka 50 minut, max. 55 osob, nutnost rezervace času prohlídky hradu pro skupiny s více jak 10 osobami2. prohlídková trasa prochází Mariánskou a Velkou věží a nabízí ke zhlédnutí Kostel Panny Marie, Kapli sv. Kateřiny, bývalou Sakristii, visutý věžní most, Lapidárium, Hradní obrazárnu, Knihovnu s expozicí poslední přestavby hradu a Kapli sv. Kříže. (Zde nutná rezervace pro každého návštěvníka)2. prohlídková trasa pouze s průvodcem, délka 70 minut, max. 12 osob, nutnost rezervace času prohlídky pro každého návštěvníka.
  • Kostel sv. Petra a Pavla v Horažďovicíh

    Kostel sv. Petra a Pavla v Horažďovicíh

    Horažďovice, 34101

    (ve vzdálenosti 41,3 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Kostel svatého Petra a Pavla byl založen současně s městem a vystavěn v letech 1260-73. Dokončen byl v první polovině 14. století. Hranolová věž pochází z roku 1454, upravena byla ještě v roce 1741. Kostel je trojlodní, s pětiboce uzavřeným presbytářem. Uvnitř kostela můžeme obdivovat vzácnou gotickou křtitelnici v podobě kalicha a na oltáři pozdně gotickou Madonu z roku 1775. Chrámové vybavení je barokní z první poloviny 18. století. Původní věž byla roku 1836 nahrazena věží novou. V letech 1991 - 2000 z popudu Spolku rodáků a přátel Horažďovic proběhla sbírka na obnovu kostelních zvonů. V roce 1993 zde byly umístěny nové zvony, zasvěcené sv.Václavovi a sv.Vojtěchu, spolu s původním umíráčkem z konce 15.století. Další zvon, věnovaný Msgr. Karlem Fořtem, je zasvěcený sv.Gorazdovi, novému patronu Horažďovic, a do kostela byl umístěn v roce 1997. Poslední ze čtyř zvonů, 980 kg vážící Petr a Pavel byl do města přivezen v prosinci roku 2000 a poprvé se všechny čtyři zvony slavnostně rozezněly nad městem o půlnoci z 31.12.2000 na 1.1.2001 v kompletním enharmonickém ladění F1 - Gis1 - H1 - D2.

    Kostel je otevřen denně od 17:30 před bohoslužbou, nebo i dle domluvy.

  • Zámek Horažďovice

    Zámek Horažďovice

    Horažďovice, 34101

    (ve vzdálenosti 41,3 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Mezi památkami města Horažďovic vyniká renesanční, barokně upravený zámek, který stojí na ostrohu nad řekou Otavou. Horažďovice se nacházejí na Klatovsku v Plzeňském kraji. Zámek tvoří komplex patrových budov s nízkou hranolovou věží v severozápadním nároží, se zachovaným válcovým donjonem ze 13. století a malým dvorem s renesančními arkádami. Návštěvníci si mohou prohlédnout velký sál s freskovou výzdobou, malý sál s malovaným stropem i zámeckou kapli se stropní freskou, v zámecké věži je galerie. Stálé muzejní expozice jsou věnované mj. městským památkám, národopisu, archeologii, spolkovému životu města, slavným rodákům i otavským perlorodkám.

    Ve 13. století nechal Bavor ze Strakonic postavit gotický hrad. Páni ze Strakonic drželi Horažďovice do začátku 15. století, po nich pak páni z Hradce a od roku 1458 bratři Jan a Radek z Kocova. V roce 1483 koupil Horažďovice Jan ze Švamberka, ale ještě v tomto roce je prodal Půtovi Švihovskému z Rýzmberka. Za Ferdinanda Karla z Rýzmberka vypálili Horažďovice v roce 1619 vojáci císařského generála Buquoye. Za Švihovských z Rýzmberka byl hrad přestavěn na renesanční zámek, přibyl i pivovar a hospodářské objekty. V roce 1622 získal konfiskované Horažďovice Adam ze Šternberka. Šternberkové pokračovali ve stavebních úpravách, především v letech 1681 – 1692 podle plánů architekta Salominiho. Vchod do renesančního dvora byl opatřen barokním portálem, ve spodní části gotické válcové věže byla zřízena kaple sv. Kříže. Od 18. století patřily Horažďovice Mansfeldům a později Vchynským.

  • Zámek Hradiště

    Zámek Hradiště

    Blovice, 33601

    (ve vzdálenosti 41,4 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Rozsáhlý zámek Hradiště stojí uprostřed anglického parku na jižním okraji Blovic na Plzeňsku. Trojkřídlou zámeckou stavbu člení rizality zakončené cimbuřím. Do zámku vede most přes bývalý příkop. V zámecké kapli jsou cenné obrazy od J. V. Hellicha. Hodnotný zámecký park se uvádí již v roce 1687, některé dřeviny jsou starší více než 400 let.

    Josef Mario Krakovský z Kolovrat nechal původní tvrz v roce 1775 přestavět na poměrně jednoduchý zámek. Později získali zámecký objekt Pálffyové, kteří nechali zámek v roce 1873 upravit v duchu tehdy módní novogotiky. Dnes sídlí na zámku Muzeum jižního Plzeňska, které představuje sbírky z oblasti archeologie, historie i výtvarného umění.

    Otevírací doba muzea květen - září  : út - ne  10.00 - 17.00 hod. říjen - duben : út - pá  9.00 - 15.00 hod.

    Vstupné dospělí - expozice 20,- Kč, výstavy 20,- Kč důchodci, studenti a děti (5-16)  - expozice 15,- Kč, výstavy 15,- Kč

  • Zřícenina Lopata

    Zřícenina Lopata

    Nezvěstice, 33204

    (ve vzdálenosti 41,5 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Zřícenina hradu Lopata se ukrývá na strmém skalisku uprostřed hlubokých lesů na Plzeňsku. Najdete jej asi 2 kilometry severně od městečka Nezvěstice pár metrů od hlavní silnice. Zachovaly se základy severní okrouhlé věže, zbytky cisterny vytesané do skály a zdivo hradního paláce. Ke zbytkům vstupního gotického portálu přiléhají základy hranolové věže. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad zřejmě založil v letech 1367 – 1377 Heřman z Litic. Za husitských válek vlastnil hrad loupeživý rytíř Habart z Lopaty. V roce 1433 hrad dobylo husitské vojsko. Opuštěný hrad Lopata již nebyl obnoven a prakticky zanikl, až jej v letech 1885 – 1887 prokopal kozelský zahradník a amatérský archeolog F. X. Franc.

  • Zámek Tetín

    Zámek Tetín

    Tetín, 80271

    (ve vzdálenosti 41,8 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Barokní zámek, který je součástí rozlehlého hospodářského dvora, se nachází ve vsi Tetín na Berounsku ve Středočeském kraji. Zámek je obdélná patrová stavba s průčelím obráceným do návsi a se středním rizalitem zakončeným trojúhelníkovým štítem.

    Ve 2. polovině 18. století vznikl barokní zámeček, v jehož držení se vystřídala řada rodů, v 19. století patřil vlastenecky smýšlející rodině Vojáčků, za kterých zámek navštěvovala řada významných osobností politického a kulturního života. Po roce 1990 byl zámecký objekt v restituci vrácen potomkům posledních majitelů – rodině Důrasů. V současné době zde hospodaří zemědělský velkostatek Tetín.

  • Zámek Chotoviny

    Zámek Chotoviny

    Na Nádvoří 1, Chotoviny, 39137

    (ve vzdálenosti 41,9 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Nově zpřístupněný zámek v Chotovinách byl vystavěn v letech 1770 - 1780 hrabětem Migazzim. Od roku 1806 patří rodině Nádherných, v letech 1873 - 1875 byl přestavěn do novorenesanční podoby. K zámku patří rozlehlá zahrada a unikátní přírodně krajinářský park, dendrologicky nejcennější v Jižních Čechách. Během prohlídky zámku si návštěvníci prohlédnou 10 sálů a salonků.

  • Poutní místo Klokoty

    Poutní místo Klokoty

    Tábor, 39001

    (ve vzdálenosti 41,9 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Klokoty jsou dnes předměstí města Tábora. Leží na jeho západním okraji asi 2 km od centra vysoko nad údolím řeky Lužnice. Poutní kostel Panny Marie a klášter v Klokotech vznikly na místě bývalého gotického farního kostela, který je vzpomínán již ve 13. století. Ojedinělý barokní komplex pochází z let 1701 - 1730. Kostel stojí na lichoběžníkovém nádvoří, které je obklopeno otevřenými ambity, čtyřmi polygonálními kaplemi a budovou bývalé rezidence. Jednolodní chrám Panny Marie má trojboce uzavřený presbytář a dvě boční kaple. Presbytář a kaple jsou sklenuty vysokými kopulemi, loď má plochý strop. Vybavení kostela je převážně barokní z 18. století. Hlavní oltář pochází z roku 1743 a je ze zlaceného stříbra.

  • Dumetovský dům

    Dumetovský dům

    Rokycany, 33701

    (ve vzdálenosti 42,0 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Tato státem památkově chráněná stavba představuje nejlépe dochovaný měšťanský dům ve městě Rokycany. První zmínka o domě pochází z roku 1542. Dům pravděpodobně stál na svém místě už dávno předtím, minimálně od 14. století, ale teprve renesanční přestavba v 16. století mu dala dnešní dispozici. V majetku Dumetů zůstal dům až do roku 1601. V 18.století dům prošel celkovou barokní přestavbou. Původně renesanční měšťanský dům pokryla hravá pozdně barokní fasáda.

  • Kostel Panny Marie Sněžné v Rokycanech

    Kostel Panny Marie Sněžné v Rokycanech

    Rokycany, 33701

    (ve vzdálenosti 42,0 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Kostel Panny Marie Sněžné, neboli děkanský kostel, je hlavní rokycanskou sakrální stavbou. Existence kostela je zmiňována současně s prvními doloženými zprávami o městě z roku 1110. Dnešní kostel dodnes nese znaky vysoké vznosné gotické stavby zejména v oblasti presbyteria, kde se uchovaly gotické opěrné pilíře. Po požáru jej znovu barokně přestavěl architekt Palliardi v r. 1788, avšak bez věže nahrazené pouze dřevěnou zvonicí. Věž přistavěl až v roce 1823 pražský stavitel Hoger. Budova je trojlodní. Obsahuje nádherný hlavní oltář ze tří druhů mramoru v rokokovém slohu.

    K chrámovému pokladu náleží zajímavá gotická zlacená bronzová monstrance, překrásná barokní stříbrná paprskovitá monstrance s drahými kameny a perlami a dva bohatě tepané zlacené stříbrné barokní kalichy. Z chrámových textilií je světově proslulá gotická kasule rokycanská s vyšívanou postavou Sv. Alžběty, Panny Marie a další světice.

  • Hrad Tetín

    Hrad Tetín

    Tetín, 80271

    (ve vzdálenosti 42,1 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Zřícenina hradu Tetín stojí na skalnatém ostrohu nad řekou Berounkou. Zřícenina hradu Tetín se nachází na Berounsku ve Středočeském kraji. Do dnešních dnů se z hradu dochovala pouze jeho severozápadní část, kde můžeme vidět spodní část věžovité brány, zbytky zdiva hradního paláce a hluboký příčný příkop. Z hradiště je překrásný výhled do údolí řeky Berounky a na blízké vápencové skály. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    V 9. století zde vzniklo slovanské hradiště. V roce 921 se připomíná knížecí dvorec, na kterém byla úkladně zavražděna kněžna Ludmila. V 11. a 12. století sídlili na dvorci knížecí úředníci spravující Tetínský kraj. Zaniklý dvorec nahradil v polovině 13. století středověký královský hrad, který nechal kolem roku 1288 významně přestavět král Václav II. Hrad býval sídlem královského lovčího, později zřejmě i přemyslovských levobočků. Za Karla IV. byl hrad připojen ke karlštejnskému panství, což bylo asi příčinou jeho brzkého zániku. V roce 1422 vypálili hrad husité, poté již nebyl obnoven a zůstal zříceninou. V 19. století byla větší část hradu zlikvidována při těžbě vápence v Tetínské rokli.

  • Hrad Prácheň

    Hrad Prácheň

    Horažďovice, 34101

    (ve vzdálenosti 42,2 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Zřícenina hradu Prácheň stojí na ostrohu nad řekou Otavou na Klatovsku v Plzeňském kraji. Z předhradí se zachovala část obvodové hradby s mohutnou okrouhlou věží a z vlastního hradu zůstaly zbytky staveb při hradbách. Dobře zachované jsou i 4 flankovací věže. Na konci ostrohu je část obvodové hradby a torzo další věže. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    V roce 1315 věnoval král Jan Lucemburský kopec Prácheň Bavorovi II. ze Strakonic, který zde vybudoval kamenný hrad. Na počátku 16. století nechal hrad důkladně přestavět Půta Švihovský z Rýzmberka, brzy byl však hrad opuštěn a v roce 1588 je připomínán již jako pustý.

  • Kožlí

    Kožlí

    Praha, 25601

    (ve vzdálenosti 42,2 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Hrad byl postaven na ostrohu nad soutokem Tuzemského a Janovického potoka pány z Kožlí a první doložené zmínky o něm jsou z roku 1318. Kožlí byl hrad šlechtický. Pravděpodobně jde o jeden z prvních hradů u nás. Jeho dvoupalcová dispozice nejspíše počítala s přestavbou hradu na zámek. Během poděbradských válek hrad zpustl.Jeho romantická poloho láká a lákala nejednoho spisovatele a malíře. Karel Hynek Mácha si jej nakreslil do svého deníku. Z hradu je možné vidět už pouhe zbytky, ale díky jeho romantickému umístění si k němu najdou cestu turisté i dnes.

  • Kostel Nejsvětější Trojice v Rokycanech

    Kostel Nejsvětější Trojice v Rokycanech

    Rokycany, 33701

    (ve vzdálenosti 42,5 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Kostel Nejsvětější Trojice byl vystavěný v roce 1609 rokycanskými protestanty. Sloužil pak, od roku 1629 bohoslužbám katolíků a jako hřbitovní kostel. Nachází se na zrušeném, parkově upraveném městském hřbitově, jihozápadně od starých městských hradeb a západně od náměstí T.G.Masaryka.

    Navenek jsou zdi kostela vybaveny novogotickými opěráky, po třech na bočních stranách, čtyři na presbytáři a čtyři na každém rohu lodi. Na jihozápadním rohu ke kostelu připojena úzká věž s šestibokou jehlanovitou střechou, na její špici kříž, uvnitř točité schodiště. V úrovni hlavní římsy kostela přetnuta i věž identickou horizontální profilovanou římsou. Nad ní na třech stranách věže (kromě té přivrácené ke střeše kostela) obloukovitě zakončená protáhlá okna. Do kostela vedou dva, symetricky umístěné boční vchody. Nad římsou vlastního portálu plasticky dekorované nadpraží, nad ním trojúhelníkový štít s výplní motivu hlavy anděla. V současné době slouží jako farní chrám pravoslavné církve.

  • Železniční viadukt Žampach

    Železniční viadukt Žampach

    Praha, 25401

    (ve vzdálenosti 42,6 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Kamenný most na Žampachu je dle některých zdrojů nejvyšší kamenný železniční most v České republice, podle jiných pramenů dokonce v Evropě. Technické parametry: výška - od nejvyššího místa mostovky ke dnu strže Kocour - 41,73 m, délka je 109 m. Most má sedm oblouků. Je postaven ze žuly.Most se stavěl v letech 1897 - 1899. První vlak tudy projel 1. května 1900. Pracovali na něm dělníci z celé Evropy, zejména Italové. Most nikdy nebyl opravován, přestože přes něj denně projede okolo třiceti vlaků. Pod viaduktem se můžete projít kdykoli anebo se po něm projet "Posázavským pacifikem".
  • Bechyňská brána a vyhlídková věž Kotnov

    Bechyňská brána a vyhlídková věž Kotnov

    Žižkovo náměstí 1, Tábor, 39001

    (ve vzdálenosti 42,7 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Věž je dominantou nejstarší architektonické památky v Táboře. Hrad byl založen pravděpodobně v druhé polovině 13. století, avšak první zmínky jsou až z roku 1370. Roku 1532 zasáhl hrad rozsáhlý požár a ten ztratil na svém významu a sloužil již jen převážně k hospodářským účelům. Na počátku 17. století se z hradu stal pivovar. Na začátku 20. století byl z části zbourán, aby se na jeho místě mohly vystavět průmyslové stavby. K věži přiléhá hradní brána, která zůstala od svého postavení v roce 1420 téměř v původním stavu.
  • Hirschova vila

    Hirschova vila

    Rokycany, 33701

    (ve vzdálenosti 42,7 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Hirschova vila, spíše však zámeček, je jedna z nejčistších ukázek neorenesanční architektury v Rokycanech. Izolovaně stojící objekt je na severní straně otočen do továrního dvora, zatímco na jihu hledí do upravené zahrady. Hirschova vila je patrová, přísně symetrická stavba s dominantním jižním průčelím. Jeho fasádu člení hluboký střední rizalit s hlavním vchodem ukrytým v předsíňce mezi dvojitým sloupovým. V prvním patře přechází rizalit v monumentální balkon s balustrádovým zábradlím. Vnější hranici rizalitu zde vymezují po stranách jónské sloupy. Střední trakt vily ještě opticky zvyšuje atika s balustrádou. Nad oběma bočními trakty se zdvíhají nárožní věžice ve tvaru komolého jehlance inspirované francouzskou neorenesancí. Slohový ráz vily dotvářejí i takové detaily jako původní komíny z neomítnutých cihel na střeše, nebo dřevěné vstupní dveře s plastickými ornamenty. Prostor před domem tvoří reprezentativní zahrada s parkovou úpravou. V ose průčelí je neorenesanční kovová kašna ve tvaru ženské postavy, která stojí na váze. Kašnu lemuje kruhový kamenný bazén. Na místě původního vjezdu do zahrady se tak dnes nachází neestetická provizorní bouda vrátnice.

  • Zřícenina Karlík

    Zřícenina Karlík

    Karlík, 82907

    (ve vzdálenosti 42,7 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Zřícenina hradu Karlík stojí na zalesněném ostrohu nad Karlickým údolím ve Středočeském kraji. Podle pověsti hrad sloužil k nocování ženských návštěv Karlštejna, protože podle nařízení císaře Karla IV. nesměly žádné ženy zůstat na Karlštejna přes noc. Dochovaly se pouze zbytky základových zdí a příkop. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Hrad založil v roce 1358 císař Karel IV. V roce 1422 dobyli Karlík husité, poté zpustl a byl ponechán svému osudu.

  • Kostel Proměnění Páně v Táboře

    Kostel Proměnění Páně v Táboře

    Tábor, 39001

    (ve vzdálenosti 42,7 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Roku 1440 byla na vrchu Tábor na severozápadním okraji dnešního Žižkova náměstí započata stavba děkanského kostela Proměnění Páně. Na presbytář navázala stavba lodi, která byla do roku 1512 rozšířena v trojlodí. Ještě před rokem 1600 byly vytvořeny krásné obloučkové štíty na všech stěnách a cca o sto let později přebudoval Giovanni de Capauli kostelní věž  v pozdně renesančním slohu s barokní cibulovou střechou s lucernou. Trojboce uzavřený presbytář je sklenut složitou sklípkovou klenbou, hlavní loď pak žebrovou klenbou síťovou.

    Z vybavení kostela stojí za zmínku určitě rokokové boční oltáře, varhany a kazatelna, cínová křitelnice z konce 15. století a obraz Proměnění Panny Marie na hoře Tábor od B. Kamarýta v sakristii.

  • Táborská radnice

    Táborská radnice

    Tábor, 39001

    (ve vzdálenosti 42,8 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Radnice patří mezi nejvýznamnější pozdně gotické památky v ČR. Vyrostla na místě tří měšťanských domů kolem roku 1521 pod taktovkou architekta Wendela Roskopfa. Radnice byla později barokně upravena, avšak architekt Josef Niklas na konci 19. století dal radnici opět pozdně gotickou podobu.
  • Žižkovo náměstí

    Žižkovo náměstí

    Tábor, 39001

    (ve vzdálenosti 42,8 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    V nejvyšším bodě náměstí se nachází gotický chrám, který náměstí dominuje. Dále zde je pozdně gotická radnice, v níž je umístěna expozice Husitského muzea a ještě několik významných historických staveb. Uprostřed stojí Žižkova renesanční kašna s pomníkem. Pod náměstím se nachází labyrint středověkých podzemních chodeb přístupný veřejnosti.
  • Tvrz Nezvěstice

    Tvrz Nezvěstice

    Nezvěstice, 33204

    (ve vzdálenosti 43,1 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Nejstarší písemné záznamy o existenci obce Nezvěstice nacházíme v pramenech ze 14. století. V té době stála nedaleko Úslavy tvrz, jejíž val a kamenné základy jsou ještě částečně zřetelné. Toto místo se dosud nazývá "Pod Zámečkem". Jedním z prvních majitelů byl pravděpodobně Aleš z Nezvěstic.

    Jak vyplývá z významných archeologických nálezů, byla krajina kolem Nezvěstic osídlena již v době bronzové. V nedalekém lese Svárči byla v 19. století odkryta mohylová pohřebiště a cenné nálezy z odkrytých mohyl umístěny v Západočeském muzeu v Plzni. I při práci na polích nalézali rolníci zbytky nádob, popelnic a hliněných střepů, a to hlavně na Vartě a při lámání kamene na Žákavské skále. Jak potvrdil archeologický průzkum Západočeského muzea, byly v nedávné době objeveny důležité doklady osídlení v 15.-17. století v prostoru blízko Zámečku.

  • Plzeňská brána

    Plzeňská brána

    Beroun, 26601

    (ve vzdálenosti 43,5 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Nebo-li Horní brána. Dřívejší součástí městského opevnění, dnes je zde stálá expozice o historii této památky. Původní brána s gotickou střechou v polovině 18. století vyhořela a její střecha byla nahrazena střechou barokní. Brána byla až do roku 1972 obývána. Touto bránou procházela obchodní stezka z Prahy na západ a vybíralo se zde až do roku 1752 clo. Původní brána byla gotická a měla sedlovou střechu. Ta však byla po požáru 1735 nahrazena střechou barokní.

    Na průčelí vytvořil malíř V. Preis na konci 19. stol. mytologický výjev s bohem Chronosem a sudičkou předoucí niť života. Na východním průčelí je i nejstarší dochovaná podoba městského znaku a věžní hodiny z konce 19. století, které nahradily původní orloj z roku 1508. Do věže se jde točitým schodištěm do prvního poschodí, výše pak vede původní schodiště středověké. V nejvyšším poschodí bydlel hlásný.

  • Zábranský kostel

    Zábranský kostel

    Beroun, 26601

    (ve vzdálenosti 43,5 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Původní kostel Zvěstování Panny Marie z roku 1528 byl dřevěný, ten byl v polovině 18. století nahrazen kostelem zděným.

  • Kostel sv. Jakuba v Berouně

    Kostel sv. Jakuba v Berouně

    Beroun, 26601

    (ve vzdálenosti 43,5 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Nachází se na Husově náměstí v berouně, v západní části náměstí. Kostel sv. Jakuba - původní trojlodní bazilika - vznikl ve 13. stol. současně s městem a až do 16. stol. byl obklopen hřbitovem. Kostel trpěl požáry, byl vyloupen Pasovskými a Švédy, několikrát byl přestaven. V pol. 17. století byla přistavěna barokní zvonice. Uvnitř kostela jsou zajímavé obrazy sv. Jakuba a sv. Jana Nepomuckého (1744) od J. P. Molitora, Snímání z kříze Van Dyckovy školy, cínová křtitelnice (1606) od Matěje Flamínka a vyřezávaná kazatelna od řezbáře Josefa Šnábla. Kostel se od konce roku 2000 může pochlubit i čtyřmi novými zvony, které vyrobila zbraslavská zvonařská dílna Rudolfa Manouška. Zvony získaly jméno po českých světcích - Václavovi, Ludmile, Anežce a Vojtěchovi. Obnovení svatojakubských zvonů v berounském děkanském chrámu by nebylo možné bez obrovské podpory nejen velkých sponzorů, ale především bez pochopení samotných občanů, kteří zejména při benefičních koncertech přímo v kostele sv. Jakuba podpořili veřejnou sbírku.

  • Berounské městské hradby

    Berounské městské hradby

    Beroun, 26601

    (ve vzdálenosti 43,6 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Městské hradby byly postaveny společně se založením města na počátku 14. století. Město bylo obehnáno hlavní kamennou hradbou se 40 hranolovými věžemi. Součástí opevnění byly i dvě gotické brány, Dolní a Horní, nebo-li Pražská a Plzeňská. Na přelomu stoletích 15. a 16. století došlo k modernizaci opevnění. Dnes je možné spatřit již jen fragmenty opevnění a obě brány.

  • Pražská brána

    Pražská brána

    Beroun, 26601

    (ve vzdálenosti 43,7 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Nebo-li Dolní brána. Pochází ze 14. století a přes dlouhou dobu své existence si zachovala z velké části původní gotický ráz. Zdi věže jsou 2 metry široké. Původní vstup do věže byl z portálu, který byl spojen obyčejným žebříkem s hradbami. Zdi věže jsou až 2 metry silné. Točité schodiště vede do dvou klenutých místností, v nichž byla uložena ještě nedávno část městského archivu. Nyní slouží obě místnosti jako výstavní prostory.

  • Zámek Kozel

    Zámek Kozel

    Šťáhlavy 67, Šťáhlavy, 33203

    (ve vzdálenosti 43,7 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Zámek vznikl jako reprezentační lovecké sídlo nezvykle pozdě, tj. až koncem 18. století. Na hony se sem sjížděla šlechta z celých Čech. V polovině 90. let 18. století byla přistavěna kaple, jízdárna, lokajna a konírna. Nachází se zde původní zařízení, převážně rokokové a klasicistní. Obdivovat můžete halu s malbou navozující iluzi zimní zahrady, Kuřácký salón se sbírkou dýmek, ložnici pro hosty s rokokovým lůžkem, toaletní pokojík, Lovecký salónek s renesančními zbraněmi, Kulečníkový sál a další salóny a pokoje, které vás vrátí zpět na přelom 18. a 19. století. V bývalé stáji se dnes vystavuje rodinné empírové divadlo s původní konstrukcí a kulisami. Zámek je obklopen parkem v anglickém stylu, kde roste přes 6 000 stromů.
  • Duslova vila

    Duslova vila

    Beroun, 26601

    (ve vzdálenosti 44,0 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Duslova vila byla postavena v roce 1890 v novorenesančním stylu podle návrhu architekta Antonína Wiehla. Postavit jí dal berounský podnikatel Martin Dusl jako podsklepený rodinný dům. Jednopatrový rodinný dům s mansardovou střechou se původně skládal ze sklepa, kde byla prádelna, kotelna a prostory pro stáje, a přízemí s vestibulem, čtyřmi pokoji, jídelnou, kuchyní, spíží, dvěma záchody a koupelnou, ke kterému navazovala zimní zahrada se zvláštním schodištěm do dnešního Pakostova sadu. Do prvního patra vedlo kamenné trojlomené schodiště a nacházely se zde dvě ložnice, dva pokoje, salon, šatna, záchod a předsíň. Fasáda je bohatě členěna štukovým ostěním, bosáží nároží, balustrádami, římsami, zrcadly a vázami. Zvlášť bohatá a cenná je zachovalá původní výzdoba interiérů, tj. štuková výzdoba, nástropní malby, dobové tapety, původní kachlová kamna, kovové a dřevěné doplňky a prvky. Město koupilo Duslovu vilu v roce 1924 a umístilo sem městskou knihovnu a muzeum. Muzeum bylo ve 2. polovině 60. let přemístěno a objekt byl nadále využíván jako knihovna. Sál v prvním patře pak sloužil pro přednáškovou činnost, komorní účely a další kulturní akce.

  • Zřícenina kaple u Bubovic

    Zřícenina kaple u Bubovic

    Bubovice, 80231

    (ve vzdálenosti 44,0 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Zřícenina kaple sv. Vojtěcha stojí na mírném návrší severně od jádra obce Bubovice. Okolo kaple je plocha porostlá keři i velký lán pole. Dnes z kaple stojí pouze severovýchodní zeď o vnější délce zhruba 83 cm a o výšce zhruba 6,5 m. Z ní pod rozdílnými tupými úhly vybíhají zbytky dalších obvodových zdí, obrácených k severu a východu. Na východě je zbytek zdi vybíhající pod vnitřním úhlem 110-120 stupňů, dlouhý zhruba 150 cm, na severu pak vybíhá zeď pod vnitřním úhlem 150 stupňů, v délce 150 cm. V ose severní strany jsou zachovány špalety oken s kapsami po vylámaném kamenném ostění a výšce parapetu od dnešního terénu 320 cm. Na výběžcích bočních zdí se dochovala vždy jedna špaleta okna o stejné výši parapetu, ale blíže přisazeného ke koutu zdiva, než okno východní. Zdivo zříceniny je vyzděno z lomové opuky, zcela zbavené omítek. Ve středu půdorysu roste stará hrušeň.

  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Oseku

    Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Oseku

    Osek, 33821

    (ve vzdálenosti 44,2 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Kostel Nanebevzetí Panny Marie je původem gotický kostel s obdélnou věží a odsazeným  uzavřeným kněžištěm. Při barokizaci stavby vestavěny do průčelních rohů lodi věže, představeny předsíň a po stranách kněžiště připojeny kaple s oratoří. Fasády kostela členěny pilastry. Okna v šambránách s uchy mají segmentový záklenek. V závěru se zachovaly fragmenty kružeb dvojdílných oken, bez sférických prvků. Před průčelní vstup představena drobná předsíň - obdélná s okosenými rohy. Průčelí vrcholí dvojicí věží s vysokými jehlancovými střechami. Věže svírají štít se segmentovým nástavcem. V kněžišti kostela se zachovala gotická žebrová klenba.

  • Hrad Týnec nad Sázavou

    Hrad Týnec nad Sázavou

    Týnec nad Sázavou, 25741

    (ve vzdálenosti 44,5 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Románský hrad, ležící asi 10 kilometrů od Benešova, plnil především pevnostní funkci. K románské rotundě z 12. století byl přistavěn, pravděpodobně Přemyslovci, okolo roku 1200, hrad, který byl ve 14. století rozšířen a v 15. století k němu postaveno větší opevnění. V roce 1654 zachvátil hrad požár. Po té hrad prodělal obsáhlé opravy. Dnes můžete uvnitř vidět stálou galerii a hradní věž je též zpřístupněná.
  • Kaple sv. Václava v Lázních

    Kaple sv. Václava v Lázních

    Praha, 25401

    (ve vzdálenosti 44,6 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    V okrajové části města Jílové u Prahy, zvané Lázně, stojí kaplička sv. Václava, u které vytéká pramen, podle staré pověsti s léčebnými schopnostmi. Nad pramenem byla vystavěna kaplička ze dřeva, později zděná, dole klenutá a nahoře upravená jako kostelíček. Kaple není běžně přístupná. Přístupná pouze během Dnů evropského dědictví a kulturní akce Svatováclavské léto.
  • Štola sv. Josefa

    Štola sv. Josefa

    Praha, 25401

    (ve vzdálenosti 44,8 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Objekt se nenachází přímo ve městě, ale v Dolním Studeném. Štola sv. Josefa je jedním z mnoha důlních děl významné části jílovského zlatonosného revíru - Kocourském žilném pásmu. Celková délka dosud známých chodeb je 280 m (z toho přístupno je 200 m).
  • Hrad Vlčtejn

    Hrad Vlčtejn

    Zdemyslice, 83000

    (ve vzdálenosti 44,8 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Zřícenina hradu Vlčtejn, nazývaného také Vildštejn, stojí na výrazné buližníkové skále. Hradní zřícenina Vlčtejn se nachází na Plzeňsku. Vlčtejn byl ukázkou malého šlechtického hradu s palácem jako hlavní obytnou i obrannou stavbou. Dochoval se obdélný palác, část obvodové hradby a složitý systém příkopů a valů. Branka a část zdi na skalisku pocházejí z romantických přístaveb. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

    Za stavebníky hradu jsou pravděpodobně považováni Rožmberkové, kteří získali zdejší panství ve 14. století. V roce 1421 obsadili hrad Vlčtejn husité a pod vedením Svojše ze Zahrádky se zde udrželi až do roku 1446. V roce 1451 byla na hradě podepsána tzv. Vildštejnská smlouva mezi rožmberskou a poděbradskou stranou. V roce 1611 na hradě pobýval Kryštof Harant z Polžic. Nepohodlný hrad však přestal postupně vyhovovat zvýšeným nárokům, majitelé tady nebydleli, a tak hrad zpustl a proměnil se ve zříceninu, v 18. a 19. století navíc zbytky hradu sloužily jako stavební materiál. V roce 1822 byl romanticky obnoven hradní palác, zanedlouho byl však opět opuštěn a v roce 1824 z velké části rozebrán na stavbu silnice.

  • Otáčivé hlediště v Týnu n. V.

    Otáčivé hlediště v Týnu n. V.

    Týn nad Vltavou, 37501

    (ve vzdálenosti 44,9 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Otáčivé hlediště v přírodním parku nabízí ozvučené a osvětlené prostředí a až 242 míst pro diváky. Představení zde probíhají celé léto. Hlediště bylo postaveno v roce 1983 ke stému výročí znovuotevření Národního divadla v Praze. Svými rozměry i kapacitou je menší než hlediště v Českém Krumlově, ale v atmosféře představení mu může směle konkurovat.
  • Zámek Konopiště

    Zámek Konopiště

    Praha, 25601

    (ve vzdálenosti 44,9 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Předchůdce dnešního zámku, hrad Konopiště, vznikl na konci 13. století, kdy byl oporou pražského biskupa Tobiáše z Bechyně. Šternberkům patřil od roku 1327, kteří zde krátce věznili krále Václav IV. Za husitských válek stál hrad na protitáborské straně. Od r. 1590 měnilo Konopiště často majitele a ke špatnému přispělo i vyplenění Švédy za třicetileté války. V 18. století zde byly provedeny rozsáhlé změny, jimiž se z hradu stal pohodlný zámek. Na úpravách se podíleli architekt F.M. Kaňka i sochař M. B. Braun. V roce 1887 koupil zámek budoucí následník rakouského trůnu, František Ferdinand d`Este.

    Zámecké místnosti byly vybaveny muzeálními sbírkami, jejichž základ pochází z dědictví Františka Ferdinanda po modenském vévodovi. Následník zde také shromáždil velké množství uměleckých sbírek a loveckých trofejí. Od r. 1918 patří zámek státu. V prostorách barokní zahrady byla vybudována tzv. Růžová zahrada se skleníky.

  • Radnice a šatlava v Jílovém u Prahy

    Radnice a šatlava v Jílovém u Prahy

    Praha, 25401

    (ve vzdálenosti 45,1 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    V Jílovém u Prahy stála radnice už v době pozdně gotické. Po požáru pozdější renesanční radnice v roce 1636 byli měšťané dlouho bez budovy městské samosprávy. V roce 1724 stála již radnice v nynější podobě. V roce 1854 přistavěla obec k věži vedlejší budovu a v roce 1855 vězení. Prohlídka radnice i šatlavy je možná pouze po předchozím objednání v Informačním centru.
  • Kostel sv. Vojtěcha Jílové u Prahy

    Kostel sv. Vojtěcha Jílové u Prahy

    Praha, 25401

    (ve vzdálenosti 45,1 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Je nejstarší budovou ve městě a byl vystavěn na místě dřevěného kostelíka v 1. polovině 13. století . V průběhu 17. a 18. století byl kostel několikrát opravován a barokizován. K jižnímu boku byla přistavěna kaple sv. Anny. Zajímavostí kostela je, že věž stojí mezi kněžištěm a lodí. Díky této architektonické zajímavosti a krásnému gotickému oltáři zde v roce 1983 natáčel režisér Miloš Forman několik scén pro film Amadeus. Prohlídka kostela je možná po předchozím objednání v Informačním centru.
  • Hrad Potštejn u Žinkov

    Hrad Potštejn u Žinkov

    Hrad Potštejn, Žinkovy, 33554

    (ve vzdálenosti 45,2 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Pozůstatky ranně gotického hradu postaveného pány ze Žinkov v 13. stol. Hrad byl opuštěn již v průběhu 14.stol. Dodnes se zachovaly hluboké příkopy, zbytky obvodových zdí a útočištné věže. Pod zříceninou romantická stavba poustevny, východně od hradu gloriet z poč. 19.stol. Cca 0,5km jižně Obrovo hradiště - pozůstatky keltského a slovanského sídliště. Kresba v úvodu 2. dílu žinkovské pamětní knihy s nápisem: "Zbytky hradní věže na Potštýně v r. 1816" http://www.pb.cz/alfa/zinkovy/reg_blizsiokoli.htm

  • Kostel sv. Markéty ve Zvoli

    Kostel sv. Markéty ve Zvoli

    Praha, 25245

    (ve vzdálenosti 45,5 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Kostel sv. Markéty je daleko viditelnou dominantou obce Zvole. Nachází se na ostrohu nad řekou Vltavou, nad Vodním dílem Vrané. Zvole je na území Přírodního parku Střed Čech, východně od obce Vrané nad Vltavou a severozápadně od Jílového u Prahy.

    Kostel je postaven na místě staršího gotického kostela, barokně přestavěného a zbořeného roku 1882. Nový kostel byl dokončen pravděpodobně v roce 1894. Je pseudogotický a byl postaven podle návrhu Josefa Mockera. Kostel Svaté Markéty je jednolodní, obdélný, s mnohoúhelně ukončeným presbytářem a s věží v západním průčelí. Presbytář byl sklenut křížovou žebrovou klenbou, zbytek plochostropý. Zařízení je soudobé s přestavbou. Na hlavním oltáři je obraz Sv. Markéty od F.Sequense a kopie Zbraslavské madony od Zikmunda Rudla.

  • Zámek Žinkovy

    Zámek Žinkovy

    Žinkovy, Žinkovy, 33554

    (ve vzdálenosti 45,6 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Vznikl v druhé polovině 17. stol. v místech původní tvrze. U zámku se rozprostírá park a velký Žinkovský rybník. Po r. 1948 sloužil zámek jako odborářská zotavovna. V současné době je veřejnosti nepřístupný. Povolen je ovšem vstup do parku, který stojí za návštěvu.

  • Zámek Šťáhlavy s kostelem sv. Vojtěcha

    Zámek Šťáhlavy s kostelem sv. Vojtěcha

    Šťáhlavy, 33203

    (ve vzdálenosti 45,7 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Zámek je dominantou obce Šťáhlavy na Plzeňsku. Má půdorys písmene U a skládá se z renesančního křídla a mladších přístaveb spojujících nejstarší zámeckou část s barokním traktem. Fasáda renesanční části zámku je zdobena sgrafitem. V ohradní zdi zámku se dochoval bosovaný portál s erby Kokořovců a také kostel sv. Vojtěcha, původně šestiboká kaple z 1. pol. 17 století, upravená v pozdně barokní kostel roku 1778. Zámek není veřejnosti přístupný.

    Karel Kokořovec z Kokořova nechal na počátku 17. století postavit renesanční zámek. Později byly provedeny barokní úpravy. K podstatnému rozšíření zámeckému areálu došlo v 80. letech 18. století za Černínů z Chudenic, kteří zámek vlastnili do roku 1816, poté se zámek stal majetkem Valdštejnů, za kterých však zámek přestal sloužit jako sídlo vrchnosti a byl využíván pouze jako byty pro úředníky. V posledních letech byl zámecký objekt využíván k hospodářským účelům.

  • Hrad Zbořený Kostelec

    Hrad Zbořený Kostelec

    Zbořený Kostelec 105, Týnec nad Sázavou, 25741

    (ve vzdálenosti 46,2 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Zřícenina královského hradu v přírodní rezervaci nad řekou Sázavou. Počátky jeho dějin nejsou doloženy, avšak s prvními písemnými záznamy se setkáváme již od roku 1280. V současnosti se na řadě koná řada kulturních akcí, jejichž seznam naleznete přímo na webých stránkách této památky níže.

  • Kostel sv. Anny v Benešově

    Kostel sv. Anny v Benešově

    Praha, 25601

    (ve vzdálenosti 47,2 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Kostel sv. Anny je dominantou Masarykova náměstí v Benešově a také jedním ze symbolů města. Barokní kostel sv. Anny s kolejí piaristů byl postaven podle projektu Giovanniho Battisty Alliprandiho v letech 1705 – 1715 (svěcen byl v roce 1710). Vystavět ho dal hrabě Karel Přehořovský z Kvasejovic a Jan Josef z Vrbty.

    V Benešově byla založena jedna z prvních středních škol řádu piaristů, která se stala centrem kultury a vzdělanosti celého kraje. V koleji byla umístěna velká knihovna, refektář a místnosti pro ubytování učitelů i studentů. V areálu je ambit a rajský dvůr se slunečními hodinami. V chodbě chrámu je instalována expozice působení piaristického řádu.

  • Kostel sv. Mikuláše v Benešově

    Kostel sv. Mikuláše v Benešově

    Praha, 25601

    (ve vzdálenosti 47,6 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Kostel Svatého Mikuláše stojí na kopci na severovýchodě města Benešova. Jde o raně gotický kostel ze 13. století, který však nebyl dokončený podle původních plánů. Po požárech v letech 1420 a 1648 byl opakovaně přestavován. V interiéru se dochovala velmi cenná barokní výzdoba. Na jižní straně se dochoval goticky profilovaný portál, který je členěný sloupky. Na barokním hlavním oltáři je obraz madony na dřevě (kolem r. 1500). Na stěnách najdete cyklus výjevů ze života sv. Klimenta. U kostela je městský hřbitov, dosud používaný. Při kostele je zvonice.

  • Zámek Vysoký hrádek - Infocentrum JE Temelín

    Zámek Vysoký hrádek - Infocentrum JE Temelín

    Temelín, 37305

    (ve vzdálenosti 47,8 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Březí ze zámečkem zvaným Hrádek se nachází 5 km jihozápadně od Týna nad Vltavou, v těsné blízkosti Jaderné elektrárny Temelín. Zámek je dvoukřídlá patrová budova. Uprostřed průčelí obráceného k jihu je dvoupatrová věž. Po pravé, východní straně věže je patrové stavení s klenutým přízemím, zřejmě bývalá tvrz, v nárožích podepřená. Západní křídlo je přístavek z 19. stol. Zámek je ve vlastnictví Jaderné elektrárny Temelín a je využit jako informační centrum jaderné elektrárny.

    První zmínka o vsi Březí pochází z roku 1367, kdy vladykou Albertem z Březí vymřel tento rod a panství získali jeho příbuzní vladykové z Býšova. Jako první z nich se uvádí Oldřich v r. 1440. Před r. 1520 drželi Březí bratři Jan a Mikuláš Rendlové z Úšavy. Roku 1526 je Mikuláš prodal Janu Nebřehovskému z Nebřehovic a r. 1556 koupil tvrz Zikmund Malovec. Václav Malovec přestavěl r. 1805 své sídlo na zámek. Jeho syn František jej pak r. 1825 prodal Josefu Hirschovi. V vlastnictví jejich potomků pak byl až do r. 1945. Zámek je dvoukřídlá patrová budova. Uprostřed průčelí obráceného k jihu je dvoupatrová věž a v ní nad vchodem znak Malovců s letopočtem 1805 a písmeny WM (Václav Malovec). Po pravé, východní straně věže je patrové stavení s klenutým přízemím, zřejmě bývalá tvrz, v nárožích podepřená. Západní křídlo je přístavek z 19. stol. Ve druhém pol. 20. stol zámek patřil místnímu JZD. Po zahájení stavby jaderné elektrárny byl převeden do jejího vlastnictví a elektrárna jej vlastní dodnes. Celý zámek byl zrestaurován.

  • Hradiště a keltské oppidum Závist

    Hradiště a keltské oppidum Závist

    Praha, 14000

    (ve vzdálenosti 48,0 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Hradiště Závist je největším keltským oppidem - městem v Čechách a od roku 1989 Národní kulturní památkou. Pozůstatky hradiště najdeme v jižní části Prahy, na pravém břehu řeky Vltavy a naproti Zbraslavi. Hradiště se skládá ze dvou částí a to vrchu Hradiště a Šancí, jež jsou odděleny Břežanským údolím. Po hradišti byl vyznačen prohlídkový okruh. Oblast hradiště byla osídlena již od doby bronzové. První keltové se tu usídlili v první polovině 6. století př.n.l. a v těchto místech pobývali do počátku 1. století př.n.l. Nejstarší osídlení a opevnění bylo na návrší. Opevnění tvořily tak zvané vlčí jámy, příkop vylámaný ve skále a palisáda. Pak bylo hradiště na dvěstě let opuštěno, než přišli další keltové. V jihozápadní části podhradí vybudovali dubovou palisádu a opevnění posílili. V polovině 2. století př.n.l. bylo hradiště postaveno znovu od základů. Vzniklo dokonalejší a větší oppidum. Hradbu tvořily strmé sypané valy a na jejich vrchu byla palisáda a s protějším kopcem Šance tvořily jeden ochranný štít. Největší rozlohu 118 ha mělo oppidum ve 2. století př.n.l. V 1. století bylo oppidum napadeno a obsazeno germánskými válečníky. Germánské obyvatelstvo tu sice žilo, ale sídlo ztrácelo svůj význam. Byly tu objeveny stopy i po osídlení slovany v 7. století. Jako poslední důkaz o osídlení zdejšího hradiště je slovanské pohřebiště z první poloviny 10. století. Oppidum bývalo významným obchodním, řemeslným a obranným střediskem keltů. Při archeologickém průzkumu byly objeveny pozůstatky tkalcovského stavu, kovářské dílny, kuchyňské keramiky a zbytky skla. V oppidu byla postavena akropole s vlastním opevněním, což byla luxusnější část města. Bylo tu postaveno několik kamenných staveb a ve středu akropole stála keltská svatyně. Úbočí kopce bylo rozděleno terasami s obytnými domy a dílnami řemeslníků.
  • Umělá zřícenina Prašivice

    Umělá zřícenina Prašivice

    Nalžovské Hory, 34173

    (ve vzdálenosti 48,0 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Nedaleko Nalžovských Hor se dá na kopci nad rybníkem v lese nalézt umělá zřícenina hradu Prašivic. Tuto umělou zříceninu nechal vystavět JUDr. Ludvík Taaffe. Jedná se o kopii rodového sídla Taaffu z Irska. Mimo to nechal na Nalžovském zámku zvýšit věž, v rozích dostavět rondely, v průčelí vystavit balkon podepíraný sloupy. V přilehlém lesoparku lze nalézt kamenného draka a želvu.

  • Kozí hrádek

    Kozí hrádek

    Tábor, 39156

    (ve vzdálenosti 48,1 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Nad údolím Kozského potoka nedaleko Tábora v hustých lesích se nachází nevelká zřícenina Kozí hrádek. V letech 1413-4 zde pobýval Mistr Jan Hus, aby se schoval a mohl v klidu psát svá díla a vykonávat kazatelskou činnst. V polovině 15. století hrádek vyhořel a po té zpustl. Blízko Kozího hrádku se nachází Husitská mohyla. Od roku 1962 je Kozí hrádek národní kulturní památkou. Prohlédnout si ho můžete bez průvodce. Jsou zde informační tabule v češtině, angličtině a němčině.

  • Zámek Nižbor

    Zámek Nižbor

    Nižbor, 26705

    (ve vzdálenosti 48,1 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Zámek Nižbor. IC Keltské kultury. Muzeum skautingu.
  • Slovanské hradiště Hůrka

    Slovanské hradiště Hůrka

    Starý Plzenec, 33202

    (ve vzdálenosti 48,3 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Slovanské hradiště Hůrka leží v blízkosti města Starý Plzenec. V době Přemyslovců bylo hradiště správním centrem západních Čech. Z původního hradiště se do dnešních dnů dochovala kromě valů a základů kostelů svatého Vavřince a svatého Kříže, rotunda svatého Petra. V roce 1978 bylo hradiště Hůrka vyhlášeno Národní kulturní památkou. První zmínka o hradišti je z roku 976. Na kopci nad řekou Úslavou stával pravděpodobně dřevěný hrad chráněný valy. Hradiště mělo rozlohu 1 ha. Románská rotunda byla postavena v předhradí v 10. století a jako jediná se z hradiště dochovala. Součástí hradu býval kostel svatého Vavřince. Svůj význam ztratilo hradiště ve 13. století kdy vzniklo město Plzeň.

  • Zámek Radnice

    Zámek Radnice

    Radnice, 33828

    (ve vzdálenosti 48,5 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Zámek stojí v jižní části náměstí ve městě Radnice na Rokycansku v Plzeňském kraji. Zámek je patrová obdélníková budova se středním rizalitem. Na zámku jsou k vidění muzejní sbírky – etnografické, historické a přírodovědné exponáty z Radnicka, starožitnosti místního rodáka V. Kočky-Amorta, tématem jsou i osobnosti města. V muzeu je uložena zajímavá opona radnického ochotnického spolku, je zde zobrazena podoba zámku z roku 1801.

    Zámek nechali kolem roku 1730 postavit Harrachové. Po nich získali zámek Šternberkové, kteří vlastnili zdejší panství až do roku 1945. Na počátku 19. století si však Šternberkové vybudovali nové zámecké sídlo a radnický zámek opustili, na zámku pak sídlila pouze hospodářská správa a od roku 1827 byl v přízemí zámku hostinec. V roce 1849 zámek vyhořel, poté byl opraven a upraven do dnešní podoby.

  • Hrad Radyně

    Hrad Radyně

    Starý Plzenec, 33202

    (ve vzdálenosti 48,6 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Historie: Královský hrad Radyně byl vystavěn Karlem IV. a původně byl nazýván Karlskrone, tento název se ale moc neujal a do podvědomí se hrad vžil spíše jako Radyně. Od svého vzniku plnil správní a ochrannou funkci sídla Staré Plzně. V průběhu let často hrad měnil majitele a byl také nezřídka zastavován. Několikrát i vyhořel. Jedinečnost Radyně spočívá v čisté architektuře lucemburské gotiky, kterou nenarušily žádné pozdější stavební úpravy. Info: Dobrá asfaltová cesta vede od silnice přímo až k Radyni, kde je menší parkoviště, lavičky a hospoda. Vstup na věž, ze které je krásný výhled do širého okolí, stojí 30Kč. Otvírací doba v sezoně je od 10 do 18 hod kromě podnělí. V noci je hrad osvětlen z několik stran. Občas se zde konají různí akce. Nedávno proběhla rozsáhlá rekonstrukce Radyně. Pověst: K hradu se váže několik pověstí a legend. Podle jedné z nich zde žil zlý a mstivý Radouš, který měl oslí uši. Pomocí temných sil vybudoval v lese na kopci hrad. Každá žena, kterou si sem nechal přivést, mu porodila dítě s oslíma ušima a Radouš ji dal vždy zabít i s dítětem. Protože byl Radouš ve spojení s ďábelskou mocí, věřil, že se mu nic nemůže stát. Bál se ale bouřky. Jednou se při velké bouři schoval do sklepení, ale blesk zasáhl hradní věž, věž se zhroutila a pohřbila Radouše ve svých sutinách. Od té doby na Radyni straší Radoušův duch.

  • Havlín

    Havlín

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 48,6 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Kopec nad Zbraslaví, stejně tajemný jako poustevník Havel, jemuž byl kostelík na stejně jmenujícím se kopci zasvěcen. Vrch byl předmětem zájmu pisatelů dávných kronik i novodobých historiků. Na vrcholu stávala kaple, o níž dodnes nikdo s jistotou neví, kdo, kdy a proč ji právě na tomto místě založil. O dnešním kostelíku panuje reálná domněnka že ho založili benediktini z ostrovského kláštera u Davle. Dnešní svatyně je v jádře románská, pochází patrně ze začátku 12. století, byla ovšem podstatně opravena v roce 1869. V sousedství hřbitova je urnový háj a rozptylová louka, na které byl rozprášen popel mnoha známých, známějších i neznámých lidí. „Pomni, člověče, že prach jsi a v prach se obrátíš“, mohlo by tu být napsáno, ale není. Je tu klid a přitom hlučná Praha je tak blízko.

  • Ottova vila

    Ottova vila

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 48,6 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Vilu pro majitele význačného českého nakladatelství Jana Ottu navrhl arch. Otakar Novotný v roce 1909. Snad na přání stavebníka je pojata jako malebný letní dům s řadou dekorativních, figurálních a ornamentálních detailů. V západním průčelí sloužil ke vstupu západní vchod, krytý klenutým loubím v trojosém rizalitu, zasahujícím do mansardové střechy vysokým štítem. Jižní průčelí lemovala terasa se vzdušnou pergolou propojená s terasou při průčelí východním. Ústředním prostorem přízemí se stala patrová sloupová hala, z níž ústila schodiště do patra. Jídelna obrácená do zahrady, dámský pokoj, propojený se západním pánským pokojem. V patře a podkroví se nacházely ložnice a další obytné místnosti. Již v roce 1920 rodina nakladatele Otty dům prodala a v roce 1935 přešel do vlastnictví československého státu. Od 50. let sloužil ministerstvu dopravy a českým drahám jako budova železničního učiliště. Nyní je v majetku Městské části Praha-Zbraslav.

  • Kostel sv. Petra a Pavla v Radotíně

    Kostel sv. Petra a Pavla v Radotíně

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 48,7 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Kostel v Praze-Radotíně zasvěcený sv. Petru a Pavlu byl postaven pravděpodobně již na konci 13. století, ale z původní stavby se dochovala pouze část presbytáře, navíc renesančně upravená. Hlavní části kostela (loď, věž), přestože poměrně jednoduché, jsou díly vrcholné barokní architektury z první poloviny 18. století. Svatostánek stojí na břehu Berounky u lávky pro pěší, která spojuje Radotín se Zbraslaví. U kostelní zdi se dochovalo několik pomníků z doby, kdy okolí kostela sloužilo jako hřbitov (cca do roku 1880).

  • Vila Vladislava Vančury

    Vila Vladislava Vančury

    Praha, 10000

    (ve vzdálenosti 48,7 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Vilu pro rodinu lékaře a spisovatele Vladislava Vančury vyprojektoval Jaromír Krejcar v puristickém slohu. Projekt nakonec se sporným úspěchem upravil a realizoval místní stavitel Václav Vejvoda. Podle Vítězslava Nezvala si Vančura po nastěhování stěžoval že se v novém domě „komplikovaně žije“, kromě toho se rodina silně zadlužila. Ve vile byla i ordinace, kterou využívala pro svoji praxi Ludmila Vančurová. Ve druhém patře nad vlastním bytem měl spisovatel svoji pracovnu. Zde vznikla například Markéta Lazarová. Dne 12.5.1942 zde v této vile zatklo gestapo Vladislava Vančuru a za pár dní jej po obvinění za odbojovou činnost zatřelilo. Dům po navrácení vlastnického práva Vladislavu Vančurovi zdědily paní paní Ludmila Vančurová a její dcera Alena.

  • Hrad Rabí

    Hrad Rabí

    Rabí, Rabí, 34161

    (ve vzdálenosti 48,8 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Nejrozsáhlejší hradní zřícenina v Čechách. V roce 1421 zde Jan Žižka přišel o své druhé oko. Rozsáhlé hradní dělostřelecké opevnění patří na svoji dobu k nejvyspělejším obranným systémům v Evropě. V současnosti se zde pravidelně koná celá řada kulturních akcí. Přehled můžete získat na webových stránkách hradu níže.

  • Zámek Bušovice

    Zámek Bušovice

    Bušovice, 33823

    (ve vzdálenosti 48,9 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Obec Bušovice leží asi 7 km severně od Rokycan v nadmořské výšce 400 metrů nad mořem. Zámek se nachází na severu obce, nad rybníkem. Zámek s kaplí pocházící z počátku osmnáctého století, je barokní patrová stavba s mansardovou střechou. Do má dvora pavlač a vystupující část kaple. Vchody mají kamenné ostění. Zámek postavili Vidršpergárové podle architekta Jakuba Augustona těsně před rokem 1710. Od roku 1827 (1830) do roku 1977 byla v zámku umístěna škola. Nyní je zde umístěn archiv Státní vědecké knihovny Plzeň. Objekt je sice veřejnosti nepřístupný, je však rekonstruovaný a ve výborném stavu a je chráněn památkovým úřadem.

  • Zámek Zbraslav - Cisterciácký klášter

    Zámek Zbraslav - Cisterciácký klášter

    U Národní galerie 1, Praha, 15000

    (ve vzdálenosti 49,1 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Zámek Zbraslav byl původně cisterciácký klášter. Dnes najdeme v zámku výstavní prostory Národní galerie, byla tu umístěna sbírka asijského umění. V roce 1995 byl areál kláštera a zámku vyhlášen Národní kulturní památkou.

    Dnešní areál kláštera stojí v místech kde nechal ve 13. století král Přemysl Otakar II. postavit lovecký dvůr. Na místě tohoto dvora založil v roce 1292 Václav II. cisterciácký klášter. V areálu kláštera byl postaven konventní kostel jehož účelem bylo královské pohřebiště. V tomto kostele byl také Václav II. pohřben. První stavbou kláštera byl opatský dům, jež byl dostavěn v roce 1296. V roce 1297 byla započata stavba mariánského chrámu, po smrti Václava II. byla stavba ukončena. Další stavební práce se rozběhly až v roce 1329 a to díky Elišce Přemyslovně. Do roku 1333 byly postaveny další klášterní budovy. V roce 1420 byl klášter vypálen husity a v období třicetileté války pobořen. Další rozkvět kláštera nastal v období baroka. V letech 1709 až 1740 byl vystavěn nový konvent podle návrhů architektů J. B. Santiniho a později F. M. Kaňky. V roce 1785 byl klášter zrušen a komplex klášterních budov získal Joseph de Souvaige. Tento šlechtic v areálu bývalého kláštera nechal zřídit rafinerii a výrobnu cukru. V první polovině 19. století se majitelem areálu stává kníže Fridrich Öttingen-Wallerstein a tento nechává komplex klášterních budov upravit na knížecí sídlo. Počátkem 20. století vlastní bývalý klášter průmyslník Cyril Bartoň z Dobenína. Bartoň nechal provést rozsáhlé stavební úpravy podle návrhu architekta D. Jurkoviče. V roce 1939 byly v zámku umístěny sbírky Národní galerie. V 90. letech 20. století byl zámek v restituci vrácen jeho posledním majitelům Bartoňům z Dobenína.

    Národní galerie je v budově dřívějšího konventu. Nedostavěné severní křídlo areálu ukončuje sala terrena a před ní měl být postaven barokní kostel, na místě kde stával středověký kostel. Kněžiště kostela a hrobka Václava II. byly v místech kde je dnes socha svatého Václava od J.V. Myslbeka. Zámecká věž je vstupním prostorem do prelatury a původně tu stával lovecký hrádek.

  • Zámek Nalžovy

    Zámek Nalžovy

    Nalžovské Hory, 34173

    (ve vzdálenosti 49,1 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Barokní zámek se nachází v obci Nalžovské Hory na Klatovsku v Plzeňském kraji. Zámek je čtyřkřídlá budova s dvoupatrovým průčelím, nad kterým se tyčí velká hranolová věž se čtyřmi nárožními polygonálními věžičkami, v nádvoří jsou slepé arkády. Zámek obklopuje anglický park.

    Švihovští z Rýzmberka nechali v 1. polovině 17. století vybudovat renesanční zámek. V roce 1718 koupila zámek hrabata z Pöttingu, za kterých byl původní zámecký objekt přestavěn na rozsáhlé barokní zámecké sídlo. Za Taaffů následovaly především ve 2. třetině 19. století další úpravy, barokní charakter zámeckého areálu však zůstal v podstatě zachován. V roce 1929 zámek vyhořel, byl však opraven. Taaffeové vlastnili zámek do roku 1937. Po 2. světové válce sloužil zámek jako škola. V současné době je zámek soukromým majetkem.

  • Hrad Helfenburk u Bavorova

    Hrad Helfenburk u Bavorova

    Čepřovice, 38756

    (ve vzdálenosti 49,3 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Původně strážní hrad, dnes již využívaný pouze jako rozhledna po kraji Jižních Čech. Byl postaven za vlády Rožmerků ve 14. století a využíván zhruba 200 let. Poté začal chátrat. Zachránil ho až turistický spolek, který ho ve 30. letech 20. století začal rekonstruovat. Z jediné zachovalé věže můžete shlédnout Blanský les, Boubín a Písecké hory.

    Otevírací doba Duben - říjen: Út - Pá 10.00 - 16.00, So - Ne 9.00 - 17.00

    Vstupné Dospělí - 30 Kč Děti - 20 Kč

  • Zámek Žichovice

    Zámek Žichovice

    Žichovice, 34162

    (ve vzdálenosti 49,4 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Renesanční zámek se nachází v obci Žichovice na Klatovsku v Plzeňském kraji. Zámek tvoří komplex budov na půdorysu písmene L. Zámek je kryt střechami s renesančními štíty, nad nimiž se tyčí hranolová věž s hodinami. Ve východním zámeckém křídle je kaple z roku 1680.

    Původní tvrz vznikla v 16. století. Na jejím místě nechal Jan Libštejnský z Kolobrat kolem roku 1603 postavit renesanční zámek. V letech 1707 – 1948 vlastnili zámek Lamberkové, kteří na zámku uskutečnili několik drobných úprav. Později byl zámecký objekt využíván jako byty.

  • Zřícenina kláštera Minoritů

    Zřícenina kláštera Minoritů

    Praha, 25601

    (ve vzdálenosti 49,6 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Minoritský klášter založil v letech 1243 - 1247 staroboleslavský probošt Tobiáš z Benešova (+1261), jeden ze synů Beneše z Benešova, jenž je považován za prvního doloženého předka zdejšího rodu. Klášter byl vypálen husity v roce 1420. Archeologický výzkum z roku 1941 se soustředil na bezprostřední okolí závěru presbytáře klášterního kostela, pocházejícího z poslední třetiny 14. století. Severně od stávajícího presbytáře byly odkryty základy původního kostela ze 13. století, sakristie a vedle ní schody, západně od nich pak nejspíše kapitulní síň.

  • Leontýnský zámek

    Leontýnský zámek

    Roztoky, 83234

    (ve vzdálenosti 49,6 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Malebný Leontýnský zámek stojí ve vyvýšené poloze na okraji rozlehlých křivoklátských lesů na Rakovnicku ve Středočeském kraji. Zámek je patrová stavba nepravidelného půdorysu, která je krytou chodbou spojena s také patrovou věží. Zámek obklopuje volně řešený park, který navazuje na les a pole.

    Na místě dvora zvaného Obora nechal Karel Egon Fürstenberk v roce 1820 postavit klasicistní zámek, který se po dvoru a blízkém lese původně jmenoval Obora. V roce 1865 byl upraven na letohrádek a po Leontýně z Khevenhülleru, manželce Maxe Fürstenberka, přejmenován na Leontýnský zámek či Leontýn. V letech 1893 – 1894 byl zvýšen o patro a přestavěn ve stylu romantické anglické novogotiky. Od 2. poloviny minulého století tu je umístěn sociální ústav pro mládež.

  • Zámek Dolní Břežany

    Zámek Dolní Břežany

    Dolní Břežany, 25241

    (ve vzdálenosti 49,6 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Renesanční zámek stojí uprostřed vsi Dolní Břežany ve Středočeském kraji. Zámek je dvoupatrový čtyřkřídlý objekt kolem čtvercového nádvoří, nad hlavním vstupem se tyčí čtyřpatrová hranolová věž. Zámek má sdružená renesanční okna. Směrem do návsi vybíhá zámecká kaple. Za zámkem je park s altánem z 19. století. Zámek není veřejnosti přístupný.

    Kolem roku 1600 byl vybudován renesanční zámek, ke kterému byla v letech 1885 – 1887 přistavěna pseudorománská kaple sv. Maří Magdaleny. Při zámeckých úpravách v roce 1901 byla přistavěna lodžie.

  • Debrník

    Debrník

    Hlavatce, 39173

    (ve vzdálenosti 49,8 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Vesnice na severním okraji Soběslavských Blat. Stojí zde celá řada krásných usedlostí, pravděpodobně od stavitele Šocha.  Debrník byl v roce 2004 vyhlášen vesnickou památkovou zónou.

    Leží 2 km jižně od Železné Rudy a je součástí správního území města. Původně zde byl pouze les, ve kterém se roku 1774 usadili skláři. Později vznikla u sklárny vesnice. Název Debrník pochází ze slovanského základu debř, což je hluboké údolí. Roku 1779 byl na Debrníku Hafenbrädlem postaven zámeček, který daroval své dceři Alžbětě Hafenbrädlové, což byla huťmistrová vlastnící skelné hutě v Alžbětíně. Po ní pojmenovaném místě roku 1825. V kapli s výzdobou z hafenbrädlovských skláren jsme mohli nalézt ostatky sv. Konstantina ve skleněné rakvi, kterou Alžběta Hafenbrädlová koupila v Římě za 35 000 zlatých. V zámečku, po jeho zakoupení Hohezollerem i s celým kamerálním lesem, byly kanceláře a obydlí nadlesního. Z Železné Rudy vede k tomuto místu zeleně značená turistická trasa. Dostupné pouze pěšky celý rok Nejvyšší vrchol Debrnické hornatiny. Měří 1337 metrů. Nachází na německo-české státní hranici. Tento vrchol se také často nazývá Laka, nebo Plesná. Dostupné pouze pěšky celý rok
  • Kostel sv. Petra a Pavla v Poříčí

    Kostel sv. Petra a Pavla v Poříčí

    Poříčí nad Sázavou, 25721

    (ve vzdálenosti 49,8 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Kostel sv. Petra a Pavla vás určitě zaujme svým vzhledem a siluetou už při průjezdu obcí. Zajímavostí je hranatá věž se zdvojenými románskými okénky. Hřbitov u kostela je zarostlý a neudržovaný, což je u dominanty obce jistě škoda. Kostel je přístupný v době bohoslužby.

  • Zámek Nebílovy

    Zámek Nebílovy

    Nezvěstice, 80106

    (ve vzdálenosti 49,9 km od Ubytování - Na samotě v lese)

    Hrabě Adam ze Steinau dal postavil na začátku 18. stol. na místě nepříliš rozsáhlé renesanční tvrze reprezentativní barokní zámek. Vznikl nejspíše podle předlohy architekta Hildebrandta. Rozsáhlý objekt se skládá ze dvou proti sobě postavených traktů. Směrem k nádvoří mají oba trakty arkádové lodžie. V roce 1715 získali zámek Černínové, nejprve nechali objekt zpustnout, až Jan Vojtěch Černín v letech 1785-89 zámek s velkými náklady opravil. Od roku 1816 měli zámek v držení Valdštejnové, po první pozemkové reformě podlehl zkáze. V současné době probíhá na zámku rekonstrukce. Návštěvník si zde může prohlédnout barokně a rokokově upravené šlechtické interiéry, ukázky květinových motivů v umění, jedinečný soubor benátských lustrů. Nástěnné malby od A. Tuvory s motivy exotických krajin jsou k vidění v prvním patře zadní budovy. Zámek je otevřen veřejnosti.

    Otevírací doba duben, říjen: So, Ne, svátky 9-12 a 13-16 h  květen, září: denně mimo Po 9-12 a 13-16 h  červen - srpen: denně mimo Po 9 -12 a 13-17 h

    Vstupné dospělí 40,- Kč  děti, studenti, vojáci, důchodci, invalidé 20,- Kč  děti do 6 let 5,- Kč školní výpravy 10,- Kč  Cizojazyčný výklad: plné 90,- Kč snížené 70,- Kč